Bitva o Kyselov. Potřebují záchranáři stanici na pravém břehu Lipna?

  18:00
Kauza stanice vodních záchranářů u Lipenské přehrady se dostala až do Sněmovny. Vlastník základny, šumavský národní park, ji chce zbourat. Jihočeský kraj i záchranáři jsou proti. Hejtmanka Ivana Stráská tvrdí, že budování nových objektů brání stavební uzávěra. MF DNES zjistila, že na tomto pozemku se stavět dá.

Z Dolní Vltavice je vidět na protější břeh Lipna. Odtud je to do Rakouska coby kamenem dohodil. Při krátkém zkoumání se v dálce objevuje i nenápadná bílá stavba s modrými vraty hned na pobřeží. Garáže několik let využívali vodní záchranáři. Dnes jsou opuštěné.

Kvůli téhle malé stavbě se ale rozhádal Jihočeský kraj s Národním parkem Šumava. Kauzu řeší i ministerstvo životního prostředí, místní obyvatelé, rakouští sousedé, dostala se dokonce až do Poslanecké sněmovny. Pozemek vlastní Povodí Vltavy.

Objekt patří Správě Národního parku Šumava, která ho pronajímá českokrumlovským vodním záchranářům. V půlce června jim ale vedení parku oznámilo, aby stanoviště do měsíce vyklidili. Argumentem je fakt, že se stavba nachází nedaleko přírodní rezervace Kyselovský les, kde se vyskytuje tetřívek obecný, hýl rudý či los evropský.

Záchranáři zde působí od roku 2011. Smlouva o pronájmu platí do září 2019, ale nové vedení parku po svém nástupu před dvěma roky oznámilo, že chce objekt do dvou let odstranit.

„Výpověď mají vodní záchranáři dva roky. Celou tu dobu vědí, že stanoviště v Kyselově mají opustit. Máme na to demoliční výměr, ministerstvo životního prostředí nás opakovaně urguje, že objekt máme zbořit,“ sdělil před nedávnem mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Záchranná vodní služba se začala bránit. V polovině července se začal otázkou více zabývat ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ve Sněmovně se svou interpelací v této věci vystoupil jihočeský poslanec Jan Zahradník (ODS).

„Opravdu chcete, pane ministře, vyhovět ochráncům přírody a zrušit pracoviště záchranářů, kteří zachraňují lidské životy? A za druhé, a to je spíš, pane ministře, prosba. Záchranáři by snad měli ten svůj objekt vyklidit do 15. července, to je do soboty, ano. Obracím se na vás s prosbou, zda byste přece jen ještě nezvážil revizi tohoto rozhodnutí a nenařídil řediteli Správy Národního parku Šumava panu inženýru Hubenému, aby smlouvu s vodními záchranáři prodloužil. Děkuji,“ ukončil před několika týdny svou řeč Zahradník.

V té době už ministr v Kyselově byl. Setkal se zde s hejtmankou kraje Ivanou Stráskou (ČSSD), která podporuje zachování stanice, ale i se šéfem českokrumlovských vodních záchranářů Milanem Bukáčkem. Po schůzce oznámil, že by rád garáže ze 70. let srovnal se zemí a postavil důstojnou záchrannou stanici v blízkém okolí současné stanice.

Stráská: Objekt by mohl využívat také šumavský park

Proti vybudování nové základny je ale Jihočeský kraj v čele s hejtmankou. Ta podporuje rekonstrukci současné budovy.

„Shodli jsme se, že nyní budeme společně pracovat na projektu celkové zásadní rekonstrukce stávajícího objektu tak, aby byl důstojným zařízením vzhledem k poskytovaným službám. Navíc využití by v něm mohla najít nejen vodní záchranná služba, ale také Národní park Šumava,“ zdůraznila Stráská.

Zároveň upozornila, že výstavbě nových objektů na pravém břehu Lipna brání stavební uzávěra. To ale podle informací MF DNES není pravda.

„Prostor, kde jsou garáže, je v územním plánu vymezen pro občanskou vybavenost. Na tomto kusu pozemku se stavět dá. Na pravém břehu uzávěra není,“ popsala Irena Pekárková (nestr.), starostka Černé v Pošumaví, kus pozemku, kde se současný objekt nachází.

Zároveň ale dodává, že jsou v oblasti specifičtější podmínky. Pravý břeh je totiž z velké části chráněný, nachází se zde například regionální biocentra. Většinou se tak dá stavět na již zastavěných plochách.

Kde hejtmanka Ivana Stráská informaci získala, nesdělila. Podle současných plánů by se garáže nejspíš zrušily a na jejich místě vznikl nový objekt.
Stráská si myslí, že je nezbytné, aby byla pomoc v této oblasti zajištěna. I to je ale předmětem diskuse.

Na levém břehu je totiž základna v Dolní Vltavici a někteří místní pochybují o tom, že má objekt na druhé straně smysl. Oslovení uvedli, že cesta odtud do Kyselova zabere záchranářům i méně než pět minut.

„Zasahují tam málo. Co si tak pamatuji, tak tady minulý rok pomáhali jedné převrácené lodi. Většina nehod se děje na levém břehu, kde navíc mají stanici, která jim podle mě stačí,“ svěřil se jeden z místních, který si nepřál být jmenován.

Během posledních tří let zasahovali českokrumlovští vodní záchranáři v této oblasti jen desetkrát až patnáctkrát. Počet zásahů ale podle Milana Bukáčka není důležitý.

„Je třeba si uvědomit, že jde o prevenci. Na této straně můžeme snadno problém zachytit už v zárodku. Upozorňujeme lidi, kteří se v této lokalitě pohybují, když se například mění rychle počasí a hrozí nebezpečný scénář. Jde například o rybáře z Česka i Rakouska a lodě, kterým hrozí nebezpečí při změně počasí. Takových událostí jsou desítky. Kromě toho se zde pohybuje hodně cyklistů, kteří se v kritické situaci mohou dostat do velkých problémů. My jim můžeme pomoct a převézt je na druhou stranu, kde už bude čekat záchranka,“ argumentuje Bukáček.

Podle jeho slov se v této oblasti pohybuje mnoho turistů z české i rakouské strany, kterým může právě jejich kontrola oblasti pomoct.

Rakušané chtějí pokračovat ve spolupráci

Na projektu se chtějí podílet také Rakušané. Záchranáři na obou stranách hranic by se měli například střídat ve službách. Spolupráce vodních záchranářů tady funguje delší dobu.

Společně pořádali různá cvičení a významným mezníkem byl i projekt česko-rakouského tréninkového centra v Dolní Vltavici v roce 2011. Vznikl díky programu EU INTERACT na podporu přeshraniční spolupráce.

„Díky projektu v Kyselově bychom v této cestě chtěli pokračovat. Požádali jsme už politické zástupce v Horním Rakousku o podporu. Oblast má zvláštní význam, protože se nachází kousek od hranic a využívají ji turisté z Rakouska. V případě přírodních katastrof, které jsou poslední dobou častější, by to byla velká výhoda pro záchranné složky. Při kritických situacích může místo sloužit jako výchozí bod pro rakouskou záchrannou službu, která odtud rychle zasáhne,“ sdělil za rakouskou vodní záchrannou službu Martin Eberl, linecký územní referent pro práci s veřejností.

Všechny strany se nakonec shodly na tom, že by zde měla stát důstojná základna. V polovině srpna dojde k dalšímu jednání mezi Ivanou Stráskou, Richardem Brabcem a Milanem Bukáčkem. Objekt by podle hejtmanky mohl sloužit i národnímu parku. Bližší plány budou ale jasné až po srpnové schůzce.

Autor: