„Přístroj budeme používat především na stopování bakterií, kdy budeme chtít například zjistit, jak se k nám rezistentní bakterie šíří z různých zemí, ale také jak mohou rezistentní bakterie vznikat a jak tedy následně můžeme předejít jejich šíření,“ popsal manažer Biomedicínského centra Jaroslav Hrabák smysl přístroje za dvanáct milionů korun.

Informace podle něj umožní výzkumníkům velmi detailně pochopit proces, kterým se u bakterií šíří genetické mutace zodpovědné za odolnost bakterií na antibiotika.

Nová rychločtečka genetické informace může pomoci i při zkoumání takzvaných hodných bakterií v lidském těle. „My si neseme dva kilogramy bakterií na svém a ve svém těle a tyto bakterie nám pomáhají bránit se těm zlým bakteriím. Mohou totiž například produkovat vitaminy a podobně,“ popsal Hrabák.

Odborníky Biomedicínského centra bude zajímat, jak užívání antibiotik ovlivní ´hodné´ bakterie ve střevě. „Jsou k dispozici i technologie, které nám umožňují zjistit, jak se buňky zvrhnou do nádorového růstu,“ upozornil Hrabák.

Protože se v Česku v posledních letech šíří i bakterie tuberkulózy, i k jejich stopování se podle Hrabáka nový přístroj bude hodit.

„Ohrožují nás i další mikroby, nejznámější jsou kmeny Mycobacterium tuberculosis, které se mohou šířit například ze zemí bývalého Sovětského svazu. I tyto mikroby jsme schopni vystopovat s pomocí detailní analýzy genetické informace, kterou nám umožní nový přístroj,“ popsal Hrabák.

Přestože se podle něj jedná o poměrně drahý přístroj, jednotlivé analýzy jsou pak již velmi levné. Například přečtení lidského genomu stojí mezi 1 500 a 2 000 dolarů, zatímco při historicky prvních čteních byla potřebná částka přibližně tři miliardy dolarů.

Analýza trvá pouze několik hodin, dříve byly výsledky za den

„Obdobné je to u bakterií, u nichž se touto technologií dostaneme na cenu okolo 10 až 20 dolarů za prozkoumání genetické informace u bakterie. Takto nízká cena byla ještě před několika málo lety nepředstavitelná,“ sdělil Hrabák.

Další velkou výhodou je i rychlost celé analýzy, která trvá pouze několik hodin, dříve se muselo na výsledky čekat třeba celý den.

„Biomedicínské centrum se od založení před několika lety velmi úspěšně rozvíjí. Vize, které mu byly dány do vínku, v některých parametrech významně překračuje, oceňuji i úzkou spolupráci s Fakultní nemocnicí Plzeň a Západočeskou univerzitou v Plzni i zahraničními univerzitami,“ uvedl včera při představování přístroje rektor Univerzity Karlovy Karel Zima.

V rámci společných projektů přístroj využijí i další výzkumné instituce a univerzity, které ho zatím nemají k dispozici.