„Nemohu se ztotožnit s postupem a odůvodněním krajského soudu ve vztahu k opakovanému jednání,“ řekl MF DNES Pavel Musil.

„Ano, přijetí stížnosti mohu potvrdit,“ sdělil Pavel Dvořák, vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu Ústavního soudu. Kdy se o ní rozhodne, zatím není jasné. Potřeba je počítat s několika měsíci.

Musil v souvislosti s volbami v Bílině v roce 2018 zmiňuje více nesrovnalostí. Například komise byly podle něj jmenovány v rozporu se zákonem. Především ale namítá, že docházelo ke kupčení s hlasy a v důsledku toho k ovlivnění výsledků.

Podle něj byla situace ještě horší než v roce 2014, kdy soud nařídil opakování voleb ve městě.

V nové stížnosti, kterou má MF DNES k dispozici, Musil mimo jiné zmiňuje, že krajský soud nevyslechl dvanáct navrhovaných svědků, přičemž „nepodal hodnověrné vysvětlení jejich nepřítomnosti“.

Dále kritizuje způsob ukončení procesu, kdy soud podle něj náhle rozhodl o skončení dokazování a vyzvání k závěrečným řečem.

Musil označuje některé závěry soudu za spekulativní

Některé závěry soudu označuje za spekulativní. Za vůbec nejzávažnější pochybení krajského senátu pak považuje způsob, jak naložil s hodnocením svědeckých výpovědí. „Soud se nejprve zabývá věrohodností svědka jako takového, aby poté odmítl výpovědní obsah jeho svědectví,“ stojí v dokumentu.

Musil, jenž se coby kandidát za sdružení Nezávislí v Bílině do zastupitelstva nedostal a subjekt skončil v opozici, podal návrh na zneplatnění výsledků loni hned po volbách.Krajský soud ho zamítl s tím, že důkazy o možném uplácení jsou neprůkazné. Senát zároveň nepřijal několik Musilových důkazů s tím, že je předložil zbytečně pozdě.

Musil se proto obrátil na Ústavní soud, který mu vyhověl. Krajský soud musel dokazování ohledně možného kupčení doplnit. Při novém procesu došlo k mnoha svědeckým výpovědím. Nakonec však senát návrh opět zamítl.

„Přes masivní dokazování skrze i četné svědecké výslechy jsme nedospěli k závěru, že by docházelo k tak masovému nepřípustnému uplácení voličů, aby byly zatemněny výsledky voleb,“ odůvodnila v říjnu ústecká soudkyně Markéta Lehká.

Volbami v Bílině se zabývala i policie, případ však odložila

„Volební soudy by měly vystupovat aktivisticky jen v případech, že došlo ke křiklavému porušení zákona,“ podotkla.

Zmínila právě i nedůvěryhodnost řady svědků. „Museli jsme využít opakovaná předvolání, byla zapotřebí i součinnost policie. Svědci si také rozporovali, a to jak navzájem, tak i v rámci svých vyjádření,“ uvedla. Dodala, že někteří svědci, kteří tvrdili, že dostali úplatek, vůbec u voleb nebyli. Někteří ani neměli trvalý pobyt v Bílině.

Průběhem loňských voleb v Bílině se zabývala také policie, případ však odložila.

Ve městě vládne koalice složená z vítězného ANO, ODS a uskupení Moje Bílina.