Bezdoplatkové zóny mohou roztočit kolotoč dluhů, varuje Člověk v tísni

  9:14
Už pět měst v Karlovarském kraji vyhlásilo, nebo se chystá vyhlásit takzvané bezdoplatkové zóny, tedy lokality, kde se nevyplácejí příspěvky na bydlení. Zatímco radnice v tomto kroku spatřují jedno z možných řešení problémů spojených se sociálně nežádoucími jevy, organizace Člověk v tísni tak optimistická není.

Ulice U Divadla ulice je spolu s celým blokem u sokolovského nádraží jednou z vyloučených lokalit ve městě. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Smířlivější postoj organizace zaujímá k modelu Karlových Varů, kde by se bezdoplatková zóna měla týkat konkrétních objektů. Toto řešení je podle Jana Němečka, ředitele Člověka v tísni pro Karlovarský kraj, přijatelnější než vyhlásit za bezdoplatkovou zónu celou vyloučenou lokalitu či městskou část. 

Karlovarské opatření se týká ubytovny Tygr v Tuhnicích. „Ta je ale na zavření z hygienických důvodů,“ upozornil Němeček. „Ve stadiu úvah je zavedení stejného opatření i pro ubytovnu Charkovská. Opět by se nejednalo o celou zónu, ale o jednu konkrétní budovu,“ konstatoval Němeček.

Sociální pracovník v organizaci Člověk v tísni Richard Kubíček upozornil ještě na jeden aspekt, který může roztočit kolotoč druhotných problémů.

„U vyhlášení bezdoplatkové zóny vidím problém také v tom, že se tam nastěhují sociálně vyloučení nebo vyloučením ohrožení lidé, kteří tím, že nedostanou doplatky na bydlení, doplácejí náklady na bydlení z příspěvku na živobytí. Tím se jim ale snižují peníze na živobytí, často to pak řeší tím, že si berou půjčky od lichvářů, a celé se to točí v kruhu, protože pak zase mají problém se splácením půjček,“ vysvětlil svůj názor Kubíček.

Fotogalerie

I přes tuto kritiku si ale představitelé radnic, kde vyplácení dávek na bydlení omezili, nemohou opatření vynachválit. „Myslím si, že bezdoplatkové zóny jsou skvělá věc. Osvědčily se,“ uvedla současná starostka Sokolova Renata Oulehlová (podrobněji v článku Bezdoplatkové zóny jsou skvělá věc, osvědčily se, říká starostka Sokolova).

Právě tam se navíc obrátili na vedení města obyvatelé s žádostí o rozšíření těchto zón. Lidé ze Slavíčkovy ulice první oficiální žádost podali v okamžiku, kdy takzvaní obchodníci s chudobou nastěhovali do dvou vchodů problémové rodiny.

Úředníci však žádost místních nevyslyšeli. „Pro rozhodnutí o rozšíření zón právě o Slavíčkovu ulici nemáme dostatek relevantních informací,“ vysvětlila rozhodnutí radních starostka.

Je to nástroj, který tlačí na spekulanty s byty, říká starosta

Podle starosty Chodova Patrika Pizingera jsou bezdoplatkové zóny jedním z mála nástrojů, který dokáže vyvinout tlak na spekulanty s byty. „Problém to nevyřeší, ale je to jeden z kroků, který dokáže podpořit ostatní preventivní opatření,“ uvedl Pizinger.

Podle už dříve avizovaného stanoviska Člověka v tísni by řešením mohla být snaha radnic vykoupit byty od spekulantů a dál je pronajímat ve vlastní režii za jasně stanovených podmínek. 

Do snah radnic o omezení obchodu s chudobou může navíc zasáhnout očekávaný verdikt Ústavního soudu, na který se s připomínkami obrátila dvacítka senátorů.

„Zatím je kolem toho relativní klid. Víc mě ale mrzí, že nemáme stanovisko vlády, která o problému ví několik let. Ta by jej mohla vyřešit, jen kdyby naslouchala úřadu práce a radnicím,“ konstatoval Pizinger.

Vedle Chodova a Sokolova vyhlásili bezdoplatkové zóny i v Aši a v Ostrově, Karlovy Vary tento krok chystají.