Žena dluží na výživném 10,5 tisíce korun. Kromě dcery, která žije u svého otce, má ještě dva dospělé syny. Za neplacení výživného dostala už dříve podmíněné i alternativní tresty ve formě obecně prospěšných prací.

„Právě mě propustili z nemocnice, kde jsem ležela po mozkové příhodě. Obecně prospěšné práce pro mě kvůli zdravotnímu stavu probační a mediační služba neměla. Žiju na ubytovně ze 4 800 korun nemocenské, z toho platím nájem, jídlo a léky,“ popisovala žena, která podle lékařů trpí cukrovkou, epilepsií z alkoholismu a dalšími nemocemi.

Proti ročnímu vězení za zanedbání povinné výživy z nedbalosti podala vlastnoručně sepsané odvolání, ve kterém vylíčila své sociální poměry.

Ke krajskému soudu přišla o francouzské holi a s doklady, že zaplatila výživné za poslední dva měsíce. Soudní jednání chápala jen s obtížemi.

Předseda senátu Stanislav Žížala nakonec rozsudek okresnímu soudu vrátil s tím, že by měl podrobněji prozkoumat nejen ekonomický, ale i zdravotní stav obžalované. V podobných případech totiž mají neplatiči možnost požádat o odložení splátek a dokonce i o přidělení bezplatného právního zástupce, což žena vůbec nevěděla.

Počet neplatičů výživného se zvyšuje o dvě procenta ročně

Podle státního zástupce Jana Koptiše podobných případů přibývá. Zahlcují soudy i žalobce, zdlouhavé soudní řízení finančně zatěžují stát a často je problém neřešitelný. Výživné se k dětem stejně nedostane.

Počet neplatičů alimentů se podle statistiky soudů i dalších institucí stále zvyšuje. Například českobudějovická probační a mediační služba, která kontroluje odsouzené s nařízeným dohledem, tvrdí, že počet neplatičů výživného se u ní ročně zvyšuje až o dvě procenta.

„V roce 2013 jich u nás bylo 13,5 procenta ze všech klientů, loni už více než 18 procent,“ uvedl vedoucí probační a mediační služby pro jižní Čechy Martin Pilný.