Už jste někdy takovou stavbu navrhl, nebo to vyplynulo z toho, že jste ji dělal pro betonárku?
Tento typ betonu jsme ještě nikde nepoužili. Dělali jsme obyčejné pohledové betonové konstrukce, které v sobě mají železo. Pak se buď zateplují, nebo se vytvoří jako sendviče, s tepelnou izolací. Tohle je jiné. Je to jen masivní vylitá kaše, v níž není železo. Myslím si, že v rámci evropského kontextu je to experiment. Železo jsme při stavbě dali jen do stropních konstrukcí, protože jsme je potřebovali tenké.

Byl to váš nápad udělat pro betonárku administrativní budovu celou z betonu, nebo to už byla součást zakázky?
Byl to okamžitý a první nápad z mé strany. Investor vyrábí a prodává beton, je to jeho pracovní náplň. Měla to být vizitka toho, co dělá. Původně jsem dokonce navrhoval, aby se to vylilo z různých typů betonu, aby udělali takový vzorník toho, co umějí. Mohlo to tedy být ještě divočejší. Typy betonů by byly různě probarvené a prokreslené.

K tomu ale nakonec nedošlo...
Nedošlo. Vylilo se to z jednoho druhu betonu a jsem rád, že tomu tak je, protože to není nijak „předizajnované“. Je to takové snové a pracovní. Vyplynulo to z kontextu, což je myslím si vždycky lepší, než když to člověk strašně sofistikovaně umělecky naplánuje.

Nakonec je beton tedy stejný, a to zvenčí i zevnitř?
Přesně tak. V tom vidíme tu krásu a jednoduchost stavění. Ale časem se to změní. Beton zvenku bude stárnout jinak než zevnitř, kde bude chráněn. Uvnitř pravděpodobně zůstane takový, jaký je nyní, kdežto zvenku zřejmě zezelená.

Nechal jste se slyšet, že vás ocenění hodně překvapilo. Opravdu jste ani trochu nedoufal?
Říkal jsem si, že bychom snad mohli dostat dílčí ocenění za tu punkovost zpracování, ale určitě jsem nečekal, že by to získalo hlavní cenu.

Váš experiment spočíval mimo jiné v testování různých směsí betonu. Jak dlouho vám to trvalo?
Dva roky. Nicméně nyní už to máme otestované a získané know-how můžeme použít i pro rodinný dům, u nějž bychom si jinak asi nemohli dovolit tak zdlouhavou stavbu. Tady si to všechno dělala betonárka sama, takže to šlo. Zkoušeli jsme různé poměry směsí i různě tlusté konstrukce. Testovali jsme je i v laboratoři, aby nám prokázaly, že fungují z hlediska tepelněizolačního, jak mají. Nechali jsme je i trochu stárnout, abychom věděli, zda nedegradují přes zimu.

V čem se použitý izolační beton liší oproti běžnému betonu?
Obsahuje keramzitové kuličky, to jsou hliněné kuličky, které znáte například z květináčů. Samy o sobě mají izolační schopnost a navíc v sobě mají vzduchové bublinky, což opět funguje jako izolace. Beton ale kvůli tomu musí být tlustší. Naopak u konstrukčního betonu je snaha, aby byl co nejtenčí. V izolačním betonu lze také poměrně snadno dělat opravy, protože v něm nenarazíte na železo. Když do něj vrtáte, tak se v podstatě chová jako plná cihla.

Mohly by se takové domy stavět běžně?
Myslím si, že to je cesta, kterou se bude evropské stavění ubírat. Nyní je trend hodně složitých konstrukcí a hodně sofistikovaných skladeb stěn. To celé komplikuje celý proces stavění. Na všechno jsou potřeba certifikace a specialisté. V tomhle je izolační beton jednodušší.

4 fotografie

Vybočuje administrativní budova ve Strančicích z vaší tvorby, nebo naopak odráží váš styl?
Myslím si, že ta stavba nevybočuje. Je to jen výrazný příklad toho, o co se snažíme i ve všech jiných projektech. Děláme lehký minimalismus.

V podstatě jste šli proti proudu. Dnes je snaha domy maximálně izolovat.
To je fakt. Ale jsou dva způsoby, jak k tomu přistupovat. Buď můžete mít super tenkou stěnu složenou ze speciálních vrstev, nebo tlustou stěnu z jednoho materiálu. Oba způsoby jsou určitě legitimní.

Jaký má dům energetický štítek?
To nevím, ale je to zajímavá otázka. Řekl bych, že by to mohlo být béčko. Nejlepší áčko to určitě nebude, na céčko bych to ale taky neviděl. Ten dům je navíc hodně soběstačný. Má tepelné čerpadlo a solární panely na střeše.

Dokážete si představit, že byste v takové stavbě bydlel?
Určitě. Myslím, že takový dům se výborně chová v létě. Ostatně, dnes je domy těžší ochlazovat než vytápět.