Tapušík plánuje, že se betlém bude každý rok rozrůstat. Zatím získal několik spolupracovníků, pokud by měl někdo zájem se přidat, je stále vítán.
„Velmi mi pomohla Monika Hodíková z Pardubic, která udělala vitráže oken. Monika Žďárová, která je učitelkou na pardubické Základní škole Waldorfská, pak dokázala se svými žáky ze sedmé třídy vyrobit dvacet oveček,“ uvádí Tapušík. Jednu další pak dodal Oldřich Nevečeřal z Markovic.
Betlém pro Chrudim je nasvícený a také pohyblivý. Tapušík měl už loni připravený základ, podle jeho slov ale vznikla větší část až letos.
„Loni jsem měl oslíka, svatou rodinu, babku s kozou a kostel jako jedinou budovu. Teď přibyli ještě řezník, bečvář, kolář. Kovárna je pohyblivá, lidé uvidí kováře, který ková koně. Dále tři pohyblivé muzikanty – houslistu, basistu a bubeníka,“ říká.
Betlém neplánuje jako celý pohyblivý, ale některé další části, které chystá, budou znovu v akci.
„Nyní vše zajišťuje motorek na elektřinu, uvidíme, jak budeme pokračovat dál. Sám bych to nezvládl, pomohl mi kamarád Pavel Elich a jsem s ním domluvený, že budeme ve spolupráci pokračovat,“ uvádí Tapušík.
A právě to je cesta, kterou by chtěl řezbář pokračovat. Sám bude tvořit další části, případné nadšence, kteří by se chtěli podílet na stavbě betlému, rád přibere.
Kolem klášterních zdí se bude pohybovat bezhlavý kapucín
Vstříc se mu navíc snaží vyjít i město. To zajistilo prostory na staré radnici, kde by měl být betlém k vidění do 6. ledna. Navíc s odborem kultury hledá, kde by betlém, který je už dnes poměrně rozměrný, našel stálé místo.
„Doposud není stále ještě hotová první středová část. Do dalšího adventu ale přibude další část, kde bude něco z chrudimských pověstí. Kolem klášterních zdí se bude pohybovat bezhlavý kapucín, chtěl bych tam mít obraz svatého Salvátora. Určitě udělám Kateřinský kostel, který se mi hrozně líbí a do kterého budou zajíždět pohyblivé figurky, jako když jdou na mši,“ říká.
Materiál na vyřezávání Tapušík mít bude. V tom mu pomohla radnice.
„Starosta mi nabídl, že pokud by se ve městě nebo v městských lesích kácela nějaká lípa, tak mi dá vědět a můžu přijet a vybrat si. Což se i uskutečnilo v březnu. Kácely se dvě lípy a opravdu jsem si mohl vybrat dřevo, které později použiji,“ uvádí.
Letos ani příští rok to však ještě nebude. Zatím pracuje se svými zásobami.
„To dřevo schne. Říká se, že na každý centimetr síly dřeva je potřeba tak rok. Samozřejmě jsem to nechal nařezat hned na fošny, takže mám dvou a třícentimetrové fošny z těch kmenů, takže by to k použití mohlo být myslím až další rok,“ dodává.
