Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Beskydech žije deset rysů a tři vlci, ale ani jeden medvěd

  8:56
Poslední mapování velkých šelem v Beskydech potvrdilo výskyt rysa a vlka. Medvědi zde v současné době podle zjištění ochranářů nežijí.

Zdeňka Prokešová zajišťuje jeden ze vzorků během posledního mapování velkých šelem v Beskydech. | foto: Archiv AOPK ČR

Deset rysů, z toho pět dospělých a pět mláďat, a tři vlci. Taková je bilance posledního mapování velkých šelem v Beskydech, které se uskutečnilo na konci února. V průběhu čtyř dní se na různých místech v chráněné krajinné oblasti Beskydy profesionálním a dobrovolným ochráncům přírody podařilo získat sedmnáct údajů o výskytu rysů a tři údaje o přítomnosti vlků.

„V příhraniční slovenské CHKO Kysuce jsme získali osmnáct údajů o rysech, dva o vlcích a osm o medvědech. Jednalo se o nálezy pobytových znaků, především stopních drah, ojediněle trusu, moči či kořisti,“ uvedla Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.

Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy přeměřuje stopy po rysovi v oblasti Kněhyně.

Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy přeměřuje stopy po rysovi v oblasti Kněhyně.

Mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy probíhá každoročně už 33 let. „A to vždy v předjaří, kdy je doba páření rysů a také ostatní živočichové jsou mnohem aktivnější než v zimním období,“ pokračovala Bartošová s tím, že účastníci mapování mají za úkol projít v daném termínu vybrané nebo přidělené území a hledat pobytové znaky rysů, vlků a medvědů.

„Mapovatelé musí zdokumentovat všechny nálezy. Tedy měření stop, odebrání vzorku trusu, provést fotodokumentaci všech nálezů a podobně. Údaje o pozorování zapisují do nálezových karet. Zaznamenávají také výskyt dalších vzácných a chráněných druhů.“

Při monitoringu mimo termín mapování, tedy ve dnech před touto akcí a po ní, bylo v CHKO Beskydy zaznamenáno dalších třináct známek přítomnosti rysa a šest údajů o vlcích.

„Poznatky získané při letošním mapování potvrdily výskyt rysů na tradičních lokalitách v západní části CHKO Beskydy, tedy ve Veřovických vrších, na Radhošti, Kněhyni, Čertově Mlýnu, Smrku, Trojačky, Lysé hoře, Travném a v Javorníkách na Makytě, zatímco ve východní části CHKO nebyl výskyt rysů potvrzen, ačkoliv tam mají srovnatelné podmínky,“ poznamenala Bartošová.

Šelmám nejvíce vyhovují odlehlá a málo přístupná území

Výskyt medvěda v CHKO Beskydy nebyl potvrzen. Na sousedním slovenském území Správa CHKO Kysuce zjistila přítomnost minimálně tří medvědů.

„Z toho jednoho jedince v blízkosti česko-slovenské státní hranice, zatímco další dva – medvědice s odrostlým medvídětem – se pohybovali v horách mimo javornickou část CHKO Kysuce,“ popsala Bartošová.

Velké šelmy v Beskydech žijí v zalesněných horách, nejvíce jim vyhovují odlehlá a málo přístupná území. Často nacházejí útočiště v lesních rezervacích, kde je z důvodů ochrany přírody omezený nebo zakázaný vstup veřejnosti.

„Staré pralesovité porosty preferuje především medvěd, rysa lákají nepřístupné skalnaté svahy a hřebínky, zatímco vlkům nedělá problém pohybovat se i v podhorské, méně lesnaté krajině,“ řekla Bartošová.

„Pro všechny druhy však platí, že pro vyvádění mláďat, odpočinek, hledání potravy a úspěšný lov kořisti potřebují klid.“ Při mapování zaznamenali ochránci přírody kromě mnoha běžných druhů také výskyt dalších vzácných a chráněných živočichů.

„Jedná se například o vydry říční, bobra evropského, jeřábka lesního, strakapouda bělohřbetého, datlíka tříprstého, žluny šedé, datla černého, krkavce velkého, ledňáčka říčního, puštíka bělavého, sýce rousného a kulíška nejmenšího,“ vyjmenovala Bartošová s tím, že za zmínku stojí dvě pozorování orla skalního ve slovenské příhraniční lokalitě.

Největší hrozbou pro šelmy je pytláctví a doprava

CHKO Beskydy je jako jediné území v Česku evropsky významnou lokalitou všech tří druhů velkých šelem. Jako okrajová součást karpatského biotopu jsou beskydské šelmy velmi zranitelné.

„Ačkoliv rysové a medvědi zde žijí od 70. let minulého století a vlci od roku 1994, nikdy se jim nepodařilo vytvořit trvale prosperující populace. Pravidelně se zde rozmnožuje pouze rys ostrovid, zatímco u vlka a medvěda se jedná jen o jednotlivé jedince,“ podotkla Bartošová.

„Největší hrozbou pro velké šelmy je stále pytláctví a roste i nebezpečnost dopravy, zejména pro mladá, nezkušená zvířata. Mimořádná hustota sítě lesních cest v beskydských horách a s tím související velký pohyb lidí i aut je pro místní rysy, vlky a medvědy velkou nevýhodou,“ doplnila.

Beskydy jsou obklopeny hustě osídlenými aglomeracemi, a proto i pro svou malebnost patří k nejnavštěvovanějším horám v tuzemsku.

„Návštěvnost je skutečně velká a je obdivuhodné, že v tomto prostředí dokážou velké šelmy přežít. Obdiv patří především rysicím, které vychovávají mláďata v tak atraktivních turistických lokalitách, jako je oblast Radhoště, Kněhyně a Čertova Mlýna, Smrku nebo Lysé hory,“ uzavřela Bartošová.

Autor: