Medvěd, rys, nebo vlk? Úředníci se naučí poznat, jaká šelma útočila

  17:56
Jaká šelma zaútočila na hospodářská zvířata? Úředníci z vytipovaných obcí v Moravskoslezském kraji se to naučí rozpoznávat při zvláštním školení. Právě oni totiž musejí napsat odborný posudek v případech, kdy na hospodářská zvířata mimo chráněné území zaútočí šelmy a chovatelé žádají o odškodnění.

Medvěda se poblíž Starých Hamrů v Beskydech podařilo v únoru nafotit. | foto: Václav Tomášek

V Moravskoslezském kraji se s útoky šelem občas setkávají farmáři ve Slezských Beskydech, na Třinecku a Jablunkovsku, kde rozsáhlá část krajiny blíže k polským hranicím už není v chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Nedávno tam některá z šelem roztrhala a zranila ovce v Nýdku pod Čantoryjí. Lidé z okolí se domnívají, že to byl medvěd, protože ho zachytila fotopast v sousední obci.

Veterinář Česlav Wawreczka, který zraněné ovce ošetřoval, si to myslí rovněž. „Šrámy na zvířatech vypadaly jako od drápů. Útoky vlka případně zdivočelých psů navíc vykazují jiné znaky. Ale na sto procent to musí to stanovit odborník,“ uvedl veterinář. V místě se nenašly žádné chlupy, stopy či trus.

„Ač bychom měli poškozeným lidem pomoci se stoprocentním stanovením útočníka, nemáme tady na úřadě tak kovaného specialistu, a proto nezbývá než využívat praxi pracovníků CHKO,“ dodal Bedřich Hudzieczek z odboru životního prostředí třineckého magistrátu.

Podobně hovořil i Jaroslav Ježowicz ze stejného odboru v Jablunkově. „Když takový případ nastane, požádáme o pomoc někoho z CHKO,“ sdělil Ježowicz.

Ochránci přírody se totiž automaticky na místo napadení mimo chráněnou oblast nevydávají. „Případy mimo CHKO děláme pouze výjimečně, když si nás objedná městský úřad, kam příslušná obec spadá,“ vysvětlila Dana Bartošová z CHKO Beskydy.

Fotogalerie

S kolegou Františkem Šulganem se však shodli, že mají plno práce ve svém resortu a úředníci z příslušných odborů by měli být natolik erudovaní, aby dokázali rozlišit, která ze šelem má hospodářská zvířata na svědomí.

Ministerstvo životního prostředí potvrzuje, že místní šetření mimo CHKO má zajistit obec s rozšířenou působností, která o tom vystavuje doklad.

„Když škodu na hospodářských zvířatech způsobil zvláště chráněný živočich, úřad stanoví výši škody a stát proplatí náhradu. Součástí žádosti o kompenzaci je i potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu. Správa CHKO v tomto případě může podle svých kapacit poskytnout poškozenému odbornou pomoc, když to nedokáže obec,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

Letos je útoků šelem více

Aby tato činnost neležela jen na bedrech ochránců přírody, ministerstvo životního prostředí se spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) chystá pracovníkům obcí pomoci.

„Proškolíme úředníky na obcích s rozšířenou působností, aby přesně věděli, jak v těchto případech postupovat a jak rozpoznat, která ze šelem útočila. Již jsme tak učinili v obcích Karlovarského kraje, kde jsou časté útoky vlků,“ sdělila mluvčí AOPK Karolina Šůlová.

Žádost o poskytnutí náhrady škody se po přiložení odborného posudku uplatňuje u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

„Obvykle se takové případy objevují dva tři za rok. Letošek je výjimečný, už jich bylo deset,“ konstatoval vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Jan Filgas.

Turisté natočili medvědici v okolí Hukvald na Frýdecko-Místecku