Každý druhý zaměstnanec ve Zlínském kraji uvažuje o změně. A třetina hledá nové místo přímo v pracovní době. Vzniká tak poněkud paradoxní situace.

Z průzkumu agentury STEM/MARK, zaměřeného na preference zaměstnanců, totiž zároveň vyplývá, že většina lidí ve Zlínském kraji je se svou prací spokojená. Ke změně by je přimělo zvýšení platu o pět tisíc korun a stále podstatnější jsou pro ně i další okolnosti.

„Přednost má samozřejmě finanční odměna. Víc než tři čtvrtiny lidí ale považuje za velmi důležité i benefity,“ uvedl ředitel agentury Jan Tuček. „Ve srovnání se situací před pěti lety jsou v současnosti ještě důležitější,“ dodal Tuček.

Třeba stravenkami ale firmy budoucí pracovníky neohromí. „Ty nejčastější výhody jsou standardem a tak k nim lidé i přistupují,“ potvrdil Tuček.

Z průzkumu vyplývá řada zajímavostí. Třeba fakt, že ačkoliv se firmy ve Zlínském kraji dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků, nepřeplácí si je navzájem.

„Většinu dotazovaných během posledních pěti let nikdo s žádnou nabídkou neoslovil,“ potvrdil Tuček. „Přímou nabídku od zaměstnavatele dostal jen zhruba každý pátý, což je v takto dlouhém časovém horizontu málo,“ dodal.

Úroveň fluktuace u velkých zaměstnavatelů ve Zlínském kraji to dokazuje. Největší z nich, výrobce pneumatik Continental Barum, eviduje ročně obměnu zaměstnanců zhruba kolem pěti procent.

„Prakticky se neděje, že bychom oslovovali pracovníky konkurence nebo že by k nim odcházeli naši zaměstnanci. Jsme ale dost specifický obor,“ reagovala mluvčí Continental Barum Regina Feiferlíková.

Stejnou zkušenost hlásí i Austin Detonator ve Vsetíně. Firma pracuje s fluktuací na úrovni 4,1 procenta. Problémy s tím, že by jim jiné firmy odloudily zaškolené lidi, nemají. Ve výrobě pracuje 70 procent žen a je k ní potřeba manuální zručnost, nikoli kvalifikace v konkrétním oboru.

Jde o nejlépe vnímané zaměstnavatele v regionu. Continental Barum je zároveň největší firmou ve Zlínském kraji se zhruba pěti tisíci pracovníky. Austin Detonator jich má přibližně tisíc.

Stěhovat se lidé nechtějí

Ale také střední firmy nyní zažívají personální stabilitu. Třeba ty, které sídlí v areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně, uzavřely gentlemanskou dohodu o nepřetahování pracovníků.

„Když už někdo osloví naše zaškolené lidi, je to jejich známý s maličkou firmou. Pokud chtějí odejít, sednu si s nimi, probereme to a často se podaří je přesvědčit, aby zůstali,“ popsal jednatel společnosti Geniczech – M Pavel Novosad.

Zaměstnává 120 lidí, většinou strojařů. „Firma naší velikosti už je schopná absorbovat výkyvy trhu a podržet si zaměstnance, i když bude výpadek výroby. Na to lidé většinou slyší,“ dodal.

Aby se člověk ve Zlínském kraji ke změně zaměstnavatele rozhodl, prosté navýšení platu by mu nestačilo. Naopak pátý týden dovolené, tedy o pět dnů víc než stanoví zákon, by vítal. Raději než služební auto by bral takzvané sick days, tedy den či více dnů placeného volna nad rámec dovolené, které slouží místo nemocenské. Cenná je i možnost pracovat z domu.

Ptal by se i na to, jaké na pracovišti panují vztahy, zvažoval by možnost profesního rozvoje a dostupnost od bydliště. Pro 86 procent lidí je totiž nepříjemné, či dokonce nepřijatelné, dojíždět mimo Zlínský kraj.

Do pozadí ustupují i firemní školky nebo relax zóny. Přednost by lidé dali občerstvení na pracovišti, zdravotní obuvi nebo výhodné půjčce od zaměstnavatele.

Zároveň ale platí, že lidé s různým vzděláním preferují jiné věci. Proto se třeba v nabídce volných míst na úřadu práce benefity téměř neobjevují.

„Firmy je nabízejí zřejmě až při výběrovém řízení. U nás jen málo, i proto, že devadesát procent míst je ve směnných provozech, pro lidi se základním vzděláním nebo vyučené,“ potvrdila ředitelka zlínského Úřadu práce Miriam Majdyšová.