Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studenti v Hradci běželi proti rakovině, jejich spolužačka jí podlehla

  14:36
Hradecké Gymnázium Boženy Němcové si nadačním během připomnělo neúspěšný boj své bývalé studentky s rakovinou. Dívka nemoci podlehla před pěti lety, ale její buňky dál pomáhají ve výzkumu léčby tohoto zákeřného onemocnění. Akce měla upozornit i na to, že pojišťovny drahou léčbu stále plně nehradí.

Hradecké gymnázium uspořádalo nadační běh na podporu výzkumu léčby nádorových onemocnění (6.4.2018). | foto: Lukáš Urban

Čtyřsetmetrový závod okolo školy odstartoval v osm hodin ráno a podpořit ho přišli také herci z Klicperova divadla nebo hradečtí hokejisté. Žáci na okruh vyběhli hned ve druhé skupině. Na svou bývalou studentku Anetu na hradeckém gymnáziu stále myslí.

Fotogalerie

„Byla statečná, dodnes se o ní ve škole mluví. Jsem rád, že se této akce mohu zúčastnit. Chci přispět na dobrou věc. V dnešní době je tato nemoc všude,“ míní student Patrik Veselý, který se svými dvěma spolužáky běžel hned v úvodu závodu. 

Od třinácti hodin se na start postavili běžci z řad veřejnosti, objevili se mezi nimi i žáci jiných škol.

Anetě lékaři diagnostikovali alveolární rabdomyosarkom před Vánoci v roce 2008. Tento druh rakoviny je velice zákeřný a vyskytuje se především u mladých lidí, zejména napadá horní část těla - trup, hlavu nebo krk a ruce.

Když dívka onemocněla, byla v maturitním ročníku, jenže místo příprav na maturitní ples jí začal dlouhý a těžký boj o život.

Maturitu zvládla i při boji o život

„Tady na gymnáziu to byla výborná studentka, mluvila několika jazyky - francouzsky, španělsky nebo anglicky,“ říká maminka Anety Jarka Vojtíšková.

Přes těžký boj s nemocí přesto zvládla maturitu na výbornou. Byla bojovnice a stačila se ještě dostat na svou vysněnou vysokou školu, obor diplomacie. 

„Odjela také na rok studovat do Francie, často jezdila do Ameriky. Byla to výborná diplomatka, když dělala bakalářskou práci, zkoušející jí říkal: ‚Máte dar, měla byste diplomacii dělat.‘ O to víc mě mrzelo, že odešla z tohohle světa,“ vzpomíná žena. 

Aneta byla podle ní velmi empatická a etická dívka, která chtěla pomáhat lidem. „Anetka měla jako cíl, když se vyléčí a začne vydělávat, tak část peněz ze své mzdy bude pravidelně přispívat na onkologii. Nakonec jsem její přání splnila já,“ řekla Vojtíšková.

Při studiu na vysoké škole dívka našla také svou lásku, se kterou si stanovila i datum svatby. „Snažila se studovat, i když byla na konci života a věděla to,“ vzpomíná matka dívky, jejíž život nemoc převrátila vzhůru nohama. Po pěti letech bojů a léčby mladá žena nemoci podlehla, bylo jí pětadvacet let.

„Jsem vděčná lékařům, že Anetka tady ještě těch pět let mohla žít. Byl to dar pro mě i pro ni. Díky tomu jsem si uvědomila, jak je to velké úsilí o ty děti bojovat. Radovat se z každého dne, kdy tady mohou být,“ dodává matka.

Pojišťovna nám řekla, že dcera vyčerpala limit

I když Aneta svůj boj prohrála, stále pomáhá jiným dětem. „Ona je můj anděl, protože my jsme byli součástí experimentálního programu. Ten nádor, který měla, byl vzácný. Díky tomu experimentu její buňky žijí dál, jsou zmražené. Díky ní se stále pokračuje ve výzkumu tohoto nádoru a léčby, proto na to přispívám. Peníze, které vybereme, putují na výzkum. Ty Anetčiny buňky jsou velmi potřeba. Pan profesor Štěrba, který ji léčil, mi řekl, že ona dál pomáhá. Je to úžasné,“ pyšně říká Anetina maminka.

Pro rodinu byl boj s nemocí i bojem s pojišťovnou. „Za tu dobu jsem si sáhla několikrát na dno, kdy nám už pojišťovna odmítala proplatit lék. Řekli nám, že už má Anetka ten rok vybráno. Byly to drahé léky, jedna krabička vyšla třeba na 400 tisíc korun,“ kroutí hlavou Jarka Vojtíšková a doufá, že pojišťovny změní svůj přístup k vážně nemocným pacientům.

„Každý rok je ve výzkumu a léčbě rakoviny nějaký pokrok. Doufám, že ty pojišťovny se umoudří a budou ty peníze dávat. Mrzí mě, že se staví paláce, ale nejsou peníze na léky pro naše děti. Já na to nějak vydělala, ale byli rodiče, kteří na to neměli a museli bezmocně koukat na to, jak dítě umírá. Také jsme prosili pojišťovnu, aby nám ten lék zaplatila, ale oni odmítli,“ zdůrazňuje a dodává pokorně jediné: „Přála bych si, aby se projekt charitativních běhů proti rakovině rozšířil i na další školy.“

Patronkou hradeckého běhu je zástupkyně ředitele gymnázia Iveta Jalůvková, která Anetu učila a pomáhala jí s přípravou na maturitu. „Byla už těžce nemocná, ale byl to zlatý člověk. Bojovala až do konce,“ dodává kantorka.

Peníze ze startovného vybrané při charitativním běhu ještě zdvojnásobí Nadace Via a Nadace Karla Janečka. Poputují na konto Anetka, které spadá do nadačního fondu dětské onkologie Krtek při Klinice dětské onkologie FN Brno.