Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bechyňská Duha slaví devadesátiny. Muzeum vypráví o její historii

  8:52
V říjnu se bude nad Lužnicí tyčit přesně 90 let. Historii slavného bechyňského mostu u této příležitosti představuje místní muzeum. Na výstavě, která potrvá do konce září, lidé uvidí například snímky ze stavby této národní kulturní památky. Kromě jiného se také dozví, jaká konstrukce stavitele inspirovala.

Během stavby byl ukrytý pod dřevěnou konstrukcí, takže nikdo neviděl, jak vypadá. Jednoho dne ale lešení zmizelo a obyvatelé Bechyně ho poprvé spatřili. Velký oblouk o rozpětí 90 metrů.

Fotogalerie

„Když ho poprvé viděli vybetonovaný, byl to pro ně šok,“ vypráví Jana Janáčková, správkyně Městského muzea v Bechyni, které v současné době připomíná 90. výročí dostavby mostu přes Lužnici, kterému se říká Duha.

Vše začalo už na počátku 20. století, kdy vznikla první elektrifikovaná trať mezi Táborem a Bechyní projektovaná Františkem Křižíkem. Zastávka byla před městem na levém břehu řeky, zatímco Bechyně leží na pravém. Cestující tak čekala poměrně dlouhá a náročná cesta do Zářečí, kde byl dva metry široký most. Ten ale nestačil a pomalu dosluhoval. Zároveň se rozvíjel průmysl, po silnicích jezdila stále těžší nákladní auta, a tak bylo potřeba najít nové řešení propojení břehů Lužnice.

„Dělnicí pracovali na tři směny“

Čtyři sta lidí, z toho 17 kovářů a zámečníků, 56 tesařů a kolářů nebo 30 betonářů a zedníků. Ti všichni mezi roky 1926 až 1928 pracovali na novém mostě. K jeho stavbě využili mimo jiné 2 500 tun cementu a 500 tun železa. Pro písek daleko nemuseli, využili ten z Lužnice.

„Na výstavě lidé uvidí, jak vypadala jednání o stavbě, jací stavitelé se na ní podíleli a samozřejmě i dobové fotografie, jak práce postupovaly. Stavělo se velmi rychle, dělníci pracovali na tři směny a nikdo z nich se vážněji nezranil,“ líčí Janáčková.

V létě 1928 bylo hotovo a v říjnu stejného roku most slavnostně otevřeli. Od té doby se stavba o délce 190,5 metru a šířce téměř devět metrů tyčí zhruba 50 metrů nad Lužnicí. Stavitelé se inspirovali mostem v rakouském Langwies.

„O Duze se říká, že je chloubou prvorepublikového stavitelství. Dostala se do ankety na stavbu století a od roku 2014 je národní kulturní památkou. Obyvatelé Bechyně jsou na ni pyšní,“ popisuje Janáčková, jež sama z Bechyně pochází.

Pod mostem zachraňoval nešťastníky Vlasta Burian

Silnice přes most spojuje Týn nad Vltavou, Bechyni a Opařany. Vede přes něj také železniční elektrická dráha. Kolej je na východním okraji vozovky. Když tudy vlak projíždí, je silniční doprava v jednom směru zastavena.

Symbol města se objevuje na upomínkových předmětech, různých pozvánkách nebo pohledech. Právě promítání do suvenýrů je věnována druhá část výstavy. Návštěvníci muzea tak mohou vidět také dílo malíře a grafika Richarda Laudy z Jistebnice, který vytvořil sérii leptů Stavba mostu v Bechyni z let 1926 až 1928.

Lokalita se stala také oblíbeným místem filmařů. Točil se zde například snímek Ryba na suchu, kde ztvárnil hlavní roli Vlasta Burian. Dům převozníka Ryby, jehož hrál známý komik, stál právě pod mostem, kde dnes rostou keře a stromy. Ve filmu Burian zachraňoval nešťastníky, kteří si zde brali život nebo omylem spadli do řeky.

Film nebyl natočen podle skutečných událostí, ale je pravdou, že si tady několik životů řeka vyžádala. Někteří nešťastníci se rozhodli ukončit život právě skokem z mostu.

 „Tradovalo se také to, že z něj někdo skočil, ale přežil, tak se šel domů oběsit,“ vyprávěl v minulosti Jaroslav Matějka, bývalý starosta Bechyně a současný ředitel základní školy.

Více podrobností o slavné stavbě se mohou lidé dozvědět na výstavě, která potrvá do 30. září. Vstup je 30 korun. „Máme i dětskou část. Jde o interaktivní výstavu Mosty mezi námi a hravou formou ukazuje typy mostů a stavby z celého světa,“ doplňuje Janáčková.

Autor: