Radní proto nechali zpracovat studii proveditelnosti s variantami, jak s rekonstrukcí areálu naložit.

Fakt je, že po 26 letech provozu bez zásadního vylepšení navštěvují plavecký stadion hlavně školy a skalní příznivci. Proti většině plováren je ošuntělou popelkou.

Kromě 25metrového a dětského bazénu je tu jedinou atrakcí parní komora. Jenže i v ní se můžete dočkat výpadků kvůli technickému stavu, na což provozovatel upozorňuje i na webu.

„Všude už mají tobogan, vířivky a atrakce pro děti, ale tady není nic. Co je platné, že tu už léta kvalitně fungují kurzy plavání od kojenců a batolat, když se pak odrostlejší plavci nemají kde vyřádit,“ podotkla servírka Iva Nedomanská, která je mámou dvou školáků a za koupáním jezdí s rodinou do lépe vybavených míst.

Radní požádali o spolupráci při hledání nové podoby městské plovárny Radka Steinhaizla, který připravoval i rekonstrukci bazénu v Prachaticích.

„Radek Steinhaizl provozoval několik let Aquapalace Praha, zná poptávku a trendy. Zadali jsme mu zpracování analýzy a vznikl materiál, který představujeme na městském webu,“ řekl místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).

Steinhaizl navrhl Krumlovským čtyři možné varianty, jak s plaveckým bazénem dál pracovat. První je prostá modernizace současné plovárny. Pro návštěvníky, ale ani pro radnici nenabízí nic nového - předpokládaná částka investice je 111 milionů korun s tím, že město by dál doplácelo na provoz okolo šesti milionů ročně.

Druhá možnost počítá s přístavbou vodního relaxačního a dětského světa s atrakcemi a vybudováním saun, které by mohly mít i venkovní část. Pořizovací náklady by vyšly na 216 milionů a roční ztráta takového provozu je vyčíslena na 1,7 milionu korun.

Třetí varianta nabízí novou velkou přístavbu s relaxačním světem, atrakcemi a tobogany, které jsou ve světě trendem. Její náklady jsou odhadnuty na 295 milionů, ale městu by se měl provoz vyplatit tak, že by na něj nemuselo připlácet, akvapark by mu měl naopak ročně vydělat 455 tisíc korun.

Nejnákladnější, ale zároveň nejziskovější je čtvrtá možnost. Počítá s demolicí vyžilého krytého bazénu a vybudováním nového komplexu za 370 milionů korun. Vstupní investice se zdá pro město o velikosti Krumlova astronomická, na druhé straně by takový vodní svět vydělával ročně přes jeden a čtvrt milionu korun.

Krumlovský starosta Dalibor Carda (zvolený za ČSSD) se přiklání k variantě provozně soběstačné plovárny.

„Uvědomuji si, že sehnat peníze na prvotní investici je těžké. Ale je to rozumnější řešení, než investovat 111 milionů a pak dávat dalších šest milionů každý rok z městské kasy do provozu,“ sdělil.

 Vybírat nejpřijatelnější možnost z nastíněných variant ale budou až nově zvolení zastupitelé. Vydat stovky milionů korun s ohledem na ostatní potřeby města nebude jednoduché.

„Je to poměrně těžká disciplína a z dosavadních zkušeností vím, že v zastupitelských kruzích to osciluje od pohledu, že není třeba žádný bazén, až po názor, že je třeba tu udělat něco většího,“ konstatoval radní Martin Lobík (TOP 09).

Sám se přiklání k modernizaci současného bazénu a následně k vybudování letní plovárny v jeho sousedství.

„Snažil bych se to udělat tak, aby se dal areál dostavovat na etapy. Bavíme se o velkých investicích a je třeba si uvědomit, že s dotacemi to bude čím dál horší,“ dodal Lobík. Město proto musí podle něho spoléhat samo na sebe a musí si umět pořádně sáhnout na peníze z turistického ruchu.