Jádro problému zůstává stejné: vznik přechodu pro ryby a takové úpravy Širokého potoka, který do jezu ústí, aby v něm mohli migrovat vodní živočichové.

„Znamená to další zdržení, nemůžeme činit další kroky, aby se stavba mohla udělat. Není to dobře, plavební komora je potřebná,“ popsal zástupce ředitele a mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVCú Jan Bukovský.

Nadšená nejsou ani města, která by ze splavnění jezu profitovala, či turisté, kteří Baťův kanál, jenž by se díky úpravám prodloužil do Kroměříže, navštěvují ve stále hojnějším počtu. Loni jich bylo 90 tisíc.

„Mrzí mě to. Mělo by to přínos pro Otrokovice i milovníky plavby po vodě,“ řekla otrokovická starostka Hana Večerková.

6 fotografií

„Myslel jsem si, že to tak dopadne. Je to škoda,“ reagoval starosta Kroměříže Jaroslav Němec. „Když se Baťův kanál prodlouží, tak provozovatelé lodní dopravy budou chtít jezdit až sem. A počítáme s tím, že zájem budou mít i turisté, bude to pro ně zpestření,“ dodal.

Spokojení mohou být naopak ekologičtí aktivisté, kteří proti územnímu rozhodnutí, jež vydal otrokovický městský úřad, podali tři prakticky totožná odvolání.

Byl to spolek Egeria, jehož hlavní postavou je Miroslav Mach a který se odvolává i proti dálnici D49 z Hulína do Fryštáku, dále Westerňáci a Děti Země. ŘVC to bralo jako obstrukci, nicméně krajský úřad námitkám vyhověl.

Důvodem bylo, že v projektu není přechod pro ryby ani se nepočítá s úpravami Širokého potoka. Aktivisté tyto úpravy požadovali jako kompenzační opatření.

„Buď si ŘVC udělá nové řízení EIA (v něm se posuzuje dopad stavby na životní prostředí – pozn. red.), nebo do projektu začlení rybochod, nebo se může s krajským úřadem soudit,“ naznačil předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podaří se nakonec dohoda?

Ředitelství vodních cest chce ale zvolit jinou variantu a dohodnut se s ministerstvem životního prostředí, které tyto podmínky v rámci řízení EIA nejdříve mělo. Potom je v nově vydaném závěru EIA vynechalo a nakonec je v rámci revize vyjádření při odvolání proti územnímu rozhodnutí opět požadovalo.

„Podmínky se do stanoviska vrátily na základě toho, že se proti rozhodnutí prvoinstančního orgánu opakovaně odvolaly nevládní organizace a druhoinstanční orgán měl jiný právní názor,“ zmínila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

„Z našeho pohledu k žádné změně podmínek nedošlo. Ministerstvo samo už dříve uznalo, že jsou podmínky irelevantní a nemají tam být,“ tvrdí Bukovský.

Podle něho je Široký potok bez vody a zaplní se jen při deštích, tudíž v něm nejde zajistit migraci vodních živočichů. Opírá se také o znalecký posudek. V případě rybochodu argumentuje tím, že ŘVC jez nepostavilo a nevytvořilo tak překážku pro pohyb ryb.

„Nemůžeme platit kompenzační opatření za takovou překážku,“ uvedl Bukovský. „Rybí přechod by se musel udělat samostatně, vedle vodní elektrárny na druhé straně jezu. Nemohli bychom to ale financovat my,“ doplnil.

Ekologičtí aktivisté reagují tím, že ministerstvo podmínky nemělo ze závěrů řízení EIA vůbec odstranit.

„Pokud tam podmínky plnily funkci kompenzačního opatření, tak je ministerstvo nemůže zrušit jen proto, že nejdou splnit. Ředitelství vodních cest to mělo namítat během řízení EIA,“ sdělil Patrik.

Podle Bukovského výstavbu plavební komory na Bělovském jezu při nedávné návštěvě Baťova kanálu podpořil i premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec. Proto si myslí, že se nakonec s ministerstvem dohodne.

„Ministr Brabec již mluvil ve druhé polovině června s ředitelem vodních cest o sjednání schůzky mezi všemi aktéry s cílem prodiskutování dalších kroků, které je v této věci možné učinit, popřípadě najít technické řešení projektu,“ podotkla mluvčí Roubíčková s tím, že se jednání uskuteční během několika dnů, maximálně týdnů.

Nicméně i tak to bude znamenat zdržení. Otrokovický úřad bude muset územní rozhodnutí vydat znovu a ekologické spolky se proti němu zase budou moci odvolat. Připomíná to situaci z již zmíněné dálnice D49, kde aktivisté podávají odvolání i žaloby k soudu, kvůli čemuž se příprava cesty odkládá.