Asi v polovině výšky skály se na laně houpá muž v barevné kombinéze s helmou na hlavě. Chvíli rozpěrkou přejíždí po balvanu před sebou a pečlivě sleduje jeho stavbu.
Když najde, co hledá, zastrčí kovový nástroj do pukliny ve skále, lehce zapáčí... A najednou veliký balvan padá s hlasitým žuchnutím dolů. Tam se na matracích z gumy chránících asfaltový povrch silnice roztříští na několik menších kusů. Na první pohled není třeba žádná velká síla.
I to dokazuje, že Barevná skála, monumentální masiv nad řekou Vltavou kousek od Českého Krumlova proti proudu řeky, stále není bezpečná a trvá její havarijní stav.
Po první etapě přišla skála o své nejnebezpečnější části, jež byly rozrušené natolik, že mohly kdykoli spadnout. Kvůli tomu musel být upravený i režim na řece, kterou v létě projedou tisíce vodáků denně.
„Jenže když se potom přišel na výsledek podívat soudní znalec v oboru geologie, zjistil, že poškození skály je větší, než se očekávalo. A že bude nutná i druhá etapa. V té první šlo dolů skoro 1 200 tun kamene, teď je před námi asi tak poloviční porce. Ale samozřejmě nikdo není schopný odhadnout, co objevíme pod tou první nejvíc rozrušenou vrstvou,“ říká vedoucí pracovník Miroslav Haller.
Na místě vede pětičlennou skupinu lidí, které se už první etapu podařilo zkrátit na polovinu. I díky tomu se zdá, že trámy ucpaná propust jezu pod skalou, kterou za normálních okolností projíždějí vodáci, bude možné zpřístupnit už v průběhu července.
„Objevila se další dvě kritická místa, takže sanace musí pokračovat. Pokud po jejím skončení nebude hrozit žádné nebezpečí ani z pohledu soudního znalce, zrušíme veškeré uzávěry,“ ujišťuje krajský ředitel podniku Lesy ČR z Českých Budějovic Radek Pomije.
V současné době vodáci mohou projíždět jen s omezením při levém břehu řeky, kde mají vyhrazený pět metrů široký pruh řečiště. A pěším brání v přístupu pod skálu plot. Zavřený je i kiosek u vody.
„Ty nejhrubší práce se snažíme naplánovat na ráno nebo večer, tedy do období, kdy je řeka i přes všechen tlak prázdná. A co víme z doslechu, zatím se naše práce a omezení nikterak na provozu nepodepsaly,“ podotýká Petr Koleňák, doktorand z Vysoké školy báňské, který pracoval už při první etapě zabezpečení.
Při první etapě uvolnili odborníci kamenné bloky především z čela skály, na němž se po letošní zimě objevila zřetelná trhlina. Další kusy skály padaly v její zadní části.
Pro druhou etapu se počítá s dočištěním spodních částí skály a pak především s odstraněním kamenů na jejím vrcholu. Podle soudního znalce Jiřího Růžičky je tam vrstva narušena až do hloubky několika metrů.
Spáry vyplní speciální směsí
Na hromadě pod skalou leželo kromě různě velkých balvanů i několik kořenů. I stromy ze skály zmizí, jejich kořeny totiž vnikají do puklin a dále je rozrušují.
K erozi kromě nich přispívá především voda, která do spár zatéká, a když zmrzne, kámen roztahuje a dále narušuje. Při zabezpečení vlastně odborníci postupují stejně, jen je tento proces co nejvíce urychlený a pod kontrolou.
Nikdo se nemusí bát nějakých výbuchů, pracovníkům ve výšce pomáhají především pneumatické podušky a hydraulické klíny. Obojí funguje tak, že se vsunou do vybrané mezery nebo spáry a začnou se v ní roztahovat, buď pomocí hydrauliky, nebo stlačeného vzduchu. Tím se mezera začne zvětšovat a trvá to tak dlouho, až pukne.
V další části prací přijde na řadu dočišťování a další zajišťování skály. První etapa vyšla celkem na 5,9 milionu korun, očekává se, že ta druhá bude stát polovinu.
„Jakmile bude rozrušená hornina dole, začneme pracovat se speciální směsí, kterou budeme zpevňovat spáry, aby do nich už voda nezatékala. Všechny práce koncipujeme jako finální, aby se pak nic z toho, co tady vidíte, nemohlo stát, aby už se nic neuvolňovalo. Je ale pravda, že asi 600 tun kamene bude muset dolů. Není to práce pro začátečníky, musíme se pořád plně soustředit na to, co děláme. I pro nás by to mohlo být nebezpečné,“ dodává Haller.
