„Mám toho plné zuby,“ vydechnul chvíli poté, co proběhnul cílem, Richard z Košic. „Až teď cítím, jak jsem utahaný. Na trati mi to tak nepřišlo, tam jsem na únavu nemyslel. Šlo hlavně o to vyrovnat se s tím bahnem. Už jsem zapomněl na svou loňskou účast,“ dodal. Nejhorší pro něj bylo ručkování, které následovalo hned za jednou z překážek, ve které se vyráchal v bahně. Klouzaly mu ruce.
Sokolovský Bahňák absolvoval po druhé. „Loni jsem si říkal, proboha, na co jsem se to dal. Letos jsem tady ale znovu,“ dodal. Richard před dvěma lety přijel do Sokolova za prací. Zanedlouho se bude do rodných Košic vracet.
„Když zapomenu na tu bahnivou hrůzu na trati, tak příští rok těch 900 kilometrů asi dorazím. Možná, že mi to bude chybět, a tak na ten víkend přijedu,“ zasmál se.
Na trať se nevydali jen příslušníci integrovaného záchranného systému, pro které byl původně závod určený, ale také muži, ženy, děti nebo rodinné týmy.
Jednou z žen,která se dokázala popasovat s náročnými překážkami, byla i Adéla Cheníčková ze Sokolova. Na trať Bahňáku vyrazila podruhé, je to ale zkušená extrémní běžkyně. Absolvovala třeba překážkové závody Gladiátor nebo Predátor.
„Tady to mám ale nejraději. Jsem ze Sokolova, tak to mám kousek,“ uvedla. K běhání ji přivedl přítel. Teď se situace trochu změnila. „Dnes tahám na závody já jeho. Už se mu moc nechce, ale musí,“ dodala s úsměvem. „Dost se bojím výšek, takže na trati z nich mám největší obavy. A také z ručkování, to je pro ženy složitější,“ poznamenala vážněji.
Bahňák se v Sokolově běžel poprvé v roce 2010. Tehdy to byl závod o nejtvrdšího hasiče. Od roku 2011 si může svou fyzickou a psychickou odolnost vyzkoušet i veřejnost. Trať pro dospělé závodníky letos měřila pět kilometrů a bylo na ní 30 překážek, dorostenci museli zdolat 20 překážek na trase dlouhé 1,5 kilometru. Dětem a rodinným týmům bylo určeno zdolání 15 překážek a 750 metrů trati.
