Bahňák opět prověřil sílu a vytrvalost stovek nadšenců

  15:26
Čistí a plni sil, s image, za kterou by se nemusel stydět ani Jožin z bažin, čistí, ale skrz naskrz promočení, špinaví a vyčerpaní. Těmito stádii si prošla většina účastníků 9. ročníku extrémního závodu Bahňák v Sokolově.

Ve všech kategoriích se na start postavila přibližně tisícovka nadšenců, pro které není žádná výzva dost vyzývavá a žádná překážka nepřekonatelná. Organizátoři pro ně letos nachystali pořádnou porci fyzické zátěže. Oproti minulým ročníkům totiž prodloužili trať závodu pro dospělé, kteří tak nově museli zvládnout 6,6 kilometru. Trasa nově závodníky zavedla až k vodní nádrži Medard. A cestou museli překonat celkem 35 překážek včetně několika brodů, kaolinových koupelí či opravdu žhavé překážky s ohněm. Ti nejlepší muži to dokázali zvládnout pod 45 minut, nejlepší ženy za nimi o necelou čtvrthodinku zaostaly.

Mezi nimi byla i Pavlína Pitrová z nedalekého Habartova. Na start Bahňáku se postavila už potřetí. „Ten závod mě láká, bahno si prostě užívám,“ prozradila před startem závodu, kam ji doprovodil přítel a maminka.

Pavlína má k pohybu hodně blízko. Nejenže je fitness cvičitelkou, ale do fitka si dvakrát až třikrát v týdnu vyrazí dát si pořádně do těla. „A většinou jednou týdně i běhám,“ popsala svou normální porci pohybu jedna ze šestašedesáti žen na startu.

Před tím, než vyrazila na trať, byla trochu nervózní. „Ale to jsem vždy,“ připustila. To, že je trasa téměř o dva kilometry delší, jí nevadilo. „V předchozích letech jsem se tak v půlce závodu pořádně rozehřála. Tak uvidíme, jak to bude letos,“ řekla jen pár minut před tím, než vystartovala, aby se hned na první překážce ponořila téměř po pás do kaolinové koupele. Té neušel žádná ze závodníků. A ne jednou.

Bahňák vznikl v roce 2010 jako iniciativa party adrenalinových nadšenců, které podpořili krajští hasiči. Z komorní akce, kterou do jejíž organizace se zapojilo i město, se stal jeden z nejvyhledávanějších sportovních podniků v regionu.

Zcela uchvátil i Pavlínu Pitrovou. „Vydrž, už je to jenom kousek,“ povzbuzovala jí těsně před koncem závodu maminka. „Jo, to říkali už v půlce,“ s černým humorem jí odvětila dcera. O několik okamžiků později si obě padly do náručí poté, co Pavlína proťala cílovou pásku.

„S časem moc spokojená nejsem,“ zhodnotila závodnice svůj výkon poté, co se na displeji časomíry u jejího jména objevila hodnota hodina a čtvrt. „I když na druhou stranu jsem loni běžela hodinu, a to byla trasa kratší, takže to tak hrozné není,“ doplnila. I když si viditelně místy sahala do silových rezerv, patří Pavlína Pitrová k těm, pro které není žádná překážka dost těžká. „Ještě bych to klidně ztížila,“ prohlásila rezolutně. 

Jedna z překážek však byla i nad její síly. Nad jednou z nesčetných bahenních koupelí totiž měli závodníci přeručkovat po konstrukci. Kdo to nezvládl, plazil se bahnem a navíc musel absolvovat trestné kolečko běhu „na tučňáka“. Kotníky závodníků totiž obepínal gumový pás. „To ale nezvládla žádná žena. Tedy aspoň jsem si nevšimla, že by to některá z nás dokázala,“ doplnila.

Pavlína se už těší na další ročník závodu. „Chtěla bych vedle jednotlivců nastoupit i za týmy, pokud nějaký dáme dohromady. Abych se konečně unavila,“ dodala závodnice.