„O dotaci z ministerstva práce a sociálních věcí jsme se chtěli ucházet. Měla činit přibližně 31 tisíc korun na metr čtvereční obytné plochy. Po obdržení všech podkladů jsme ale naznali, že bychom podmínky nemohli splnit,“ vysvětlil místostarosta Vladimír Slávka (ANO).
Od sociálního domu si totiž havlíčkobrodská radnice slibovala, že by mohl sloužit jako azylové útočiště pro matky s dětmi a mohl by nabídnout i dostupnější a komfortnější bydlení pro větší rodiny v bytové nouzi. Nebo by nabídl menší byty seniorům a potřebným.
I když je dotační program ministerstva určen této cílové skupině, jeho podmínky jsou pro Brod nepřijatelné.
„Například bydlení v tomto domě je možné pouze na dobu určitou, a to konkrétně na dva roky s možností pouze jediného prodloužení smlouvy. Nedovedu si představit, že bychom seniory museli po dvou nebo čtyřech letech vystěhovat,“ podotkl Slávka.
To ale není vše. Radní si vyžádali podrobný rozbor dotačních podmínek a zjistili, že omezení, jež by Brod nemohl splnit, je tam mnohem víc. „Dotační titul je tak vhodný pouze pro Chánov. Stěhovat do domu by se mohli třeba jen lidé, kteří nemají přístup k toaletám a pitné vodě. Takové bydlení v Brodě vůbec nemáme,“ poznamenal Vladimír Slávka.
Havlíčkův Brod tak svou žádost o dotaci rychle stáhl. V případě, že by ji vyčerpal a podmínky nesplnil, hrozily by totiž městu sankce. „Nejspíš bychom museli dotaci vrátit i s penále. Velice bychom na tom prodělali,“ konstatoval místostarosta Zbyněk Stejskal (ODS).
Vedení města nyní bude hledat nový způsob, jak se k takzvanému sociálnímu domu dostat. „Budeme to dále řešit. Nemůžeme teď vyloučit ani jeho stavbu z našich vlastních peněz,“ podotkl Stejskal.
Stát na výstavbu tohoto typu bydlení podle Slávky nabízí i zvýhodněné půjčky. Tuto možnost ale Brod odmítá. „Dlouhodobě hospodaříme bez dluhů a chceme, aby to tak bylo i nadále. Žádný úvěr si brát nebudeme,“ ujistil.
Bývalá škola by mohla být vhodnější pro rozšíření muzea
Sociální a azylový dům měl podle původních představ radnice vzniknout v budově bývalé obchodní akademie v centru města, na křižovatce ulic Štáflova a Boženy Němcové. V někdejším sídle střední školy se přestalo vyučovat v roce 2010. Město od té doby marně hledalo její využití.
Na jaře však tyto úvahy definitivně padly. „Je to z důvodů náročnosti a vysokých nákladů na rekonstrukci. Historickou budovu bychom museli nechat kompletně vybourat tak, aby zůstaly jen obvodové zdi a interiér postavit kompletně znovu,“ vysvětlil v květnu Slávka.
Budova bývalé obchodní akademie v centru Havlíčkova Brodu.
Přeměna zhruba sto let staré budovy by v tom případě vyšla přibližně na 80 milionů korun. Ačkoliv už mělo město v minulosti přislíbené dotace, nezískalo je. Proto se do tak náročných prací pouštět nechtělo.
„Měli jsme přislíbené dotace z úřadu vlády, jenže se nám nepovedlo rychle projekt zpracovat a podat žádost,“ vysvětlila už dříve bývalá místostarostka a současná radní Ivana Mojžyšková (ČSSD), která přeměnu obchodní akademie v azylové centrum iniciovala.
Do toho se přidal i rozpor mezi vedením města a Charitou o to, co vše by v budově mělo být. Radnice chtěla vytvořit multifunkční sociální zařízení pro matky s dětmi, bezdomovce i seniory, provozovat ho měly Sociální služby města Havlíčkova Brodu. Charitě se takový postup nelíbil.
Budovu bývalé školy proto radnice nabídla Kraji Vysočina, zda by ji nechtěl využít pro potřeby Muzea Vysočiny. To by ji uvítalo. Jednání s krajem jsou nicméně na samém počátku.
