Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Válečnému veteránovi po misích v Iráku praskla aorta. Stát ukázal dvě tváře

  19:02
Každý krok je pro něj náročnou úlohou, slova těžce cedí mezi zuby. Dovednosti, které ještě před pěti lety válečný veterán zvládal s lehkostí zdravého člověka, jsou po prodělané mozkové příhodě pro Attilu Fabiána velkou životní výzvou. Ačkoli prognózy lékařů nebyly optimistické, on znovu dokazuje, že je bojovník.

Prokázal to už v devadesátých letech, kdy jako vojenský policista působil na dvou misích v Iráku. „Vzpomínám na tu dobu s nostalgií. Byl jsem v Sulajmáníji a v Dahuku. Mou úlohou byla ochrana osob a majetku OSN, také jsme měli na starost distribuci potravin,“ říká Fabián. 

Fotogalerie

Z mise se vrátil fyzicky v pořádku, ale s psychickými šrámy. „Ti kluci spali se zbraněmi pod hlavou, byli neustále ve stresu. Manžel dostal psychicky hrozně zabrat, zažil teroristický útok na jeho posádku, proti jeho jednotce stály děti se samopaly,“ říká za svého těžce artikulujícího muže Ilona Fabiánová. Její choť kývá souhlasně hlavou a dodává: „Napětí, napětí, napětí.“

Manželé Fabiánovi mají za to, že traumatizující zážitky z vojenské mise se mohly podepsat i na čtyři a půl roku staré události, která změnila muži s maďarskými kořeny život. „Osmého března 2013 se mu doma udělalo špatně. Zavolala jsem záchranku a do 24 hodin byl operován. Praskla mu aorta,“ vzpomíná Ilona Fabiánová. Po mozkové mrtvici válečný veterán nemluvil, nehýbal se, zhubl 50 kilo a tři čtvrtě roku jen ležel. Lékařské prognózy navíc nenasvědčovaly tomu, že by se jeho stav měl rapidně zlepšit. 

Lékařským prognózám navzdory

Attila Fabián i jeho manželka se s tím ale nechtěli smířit a začali s nepřízní osudu bojovat. „Jeho potřebám jsme přizpůsobili byt. Nejen že je bezbariérový, ale udělala se tam tělocvična. Společně jsme začali navštěvovat různá rehabilitační zařízení a měli jsme možnost využívat moderních přístrojů. Brzy byly vidět pokroky,“ popisuje žena. 

Attila Fabián se opakovaně léčil například v Kladrubech a naposledy manželský pár strávil několik týdnů v karvinských Lázních Darkov. „Tady mu pomáhaly moderní rehabilitační přístroje jako třeba unikátní stroj pro obnovu chůze ReoAmbulator nebo třeba mechanická rukavice Gloreha,“ řekl mluvčí Lázní Darkov Miroslav Slaný.

Válečný veterán, který před časem nemohl vůbec chodit, nyní ujde už i tisíc kroků a zvládne se sám přesunout přes celý byt. Začíná už chodit i po schodech. Řeč piluje s logopedkou, a byť mu ještě není vždy dobře rozumět, i v této dovednosti zaznamenal obrovský pokrok. 

S ministerstvy má rozdílné zkušenosti

Co veterána z Iráku mrzí, je přístup státu. Zejména pak ministerstva vnitra. Attila Fabián poté, co odešel do civilu, pobíral výsluhový příspěvek. O ten ale přišel ve chvíli, kdy začal pobírat invalidní důchod. 

„Přitom to podle nás nemá souvislost. Pro stát vykonal službu, byl na misi a za to bral řádnou odměnu. Když se dostal do zdravotních problémů, tak mu stát odměnu sebral,“ říká Fabiánová. Jedním dechem ale podotkla, že zatímco z ministerstva vnitra přišlo pouze vyjádření, že se se situací nedá nic dělat, ministerstvo obrany bylo už k manželům přívětivější. 

„Řekli nám, že máme nárok mimo jiné na finanční příspěvek na rekreaci,“ dodala Fabiánová. I díky tomu může její muž pomalými krůčky postupovat ke splnění svého snu. Zase se jednou projít venku…

Autor: