Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 115 lety se narodil vrah, který připravil o život ministra Rašína

  8:30
V neděli uplynulo 115 let od narození komunisty Josefa Šoupala. Rodák z Německého Brodu (dnes Havlíčkova) zaútočil v lednu roku 1923 na tehdejšího ministra financí Aloise Rašína a smrtelně ho zranil. V té době bylo atentátníkovi pouhých devatenáct let.

Rašín tenkrát právě vycházel z domu v pražské Žitné ulici, kde bydlel. Mířil k přistavenému autu, chtěl odjet na ministerstvo. Ochranku neměl, pouze vládního řidiče. Šoupal vytáhl pistoli Browning, přiblížil se zezadu a dvakrát střelil Rašína do zad. Ministr ještě několik týdnů žil s prostřelenou páteří, zemřel v únoru téhož roku.

Fotogalerie

„Šoupal počítal s tím, že se mu nepodaří z místa atentátu utéci daleko. Nebránil se zatčení a hrdě se přiznal ke svému činu. Hned po atentátu byl odvezen na policejní stanici v Salmovské ulici, kde byl vyslýchán,“ popsala Alena Jindrová, historička Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě, která atentátníkův život zmapovala a zasadila do souvislostí.

Ještě téhož dne policie zasahovala i na Vysočině, konkrétně v domě Šoupalových v Německém Brodě v části zvané Kokořín. Dnes je v okolí tohoto místa panelové sídliště a venkovní brodské koupaliště.

V neděli 7. ledna 1923, dva dny po atentátu, byli zatčeni další brodští komunisté Stanislav Kahule a Josef Baloun. V pondělí je následovalo ještě pět mladých lidí. „Vlnu zatýkání dovršilo zatčení Theodora Eislera 11. ledna,“ doplnila Jindrová.

Šoupal byl vzpurným a psychicky nevyrovnaným vězněm

V reakci na smrt ministra byl přijat zákon na ochranu republiky, který stanovil tvrdé tresty za útoky na ústavní činitele. Šoupal dostal 18 let vězení. Společně s ním byli za utajení plánovaného útoku odsouzeni Kahule, Baloun a Rudolf Netušil k osmi měsícům žaláře. Dále pak Marie Přibylová k šesti měsícům.

„Šoupal byl vzpurným vězněm. Nejen atentát, ale i pobyt ve věznici dokládá, že byl psychicky nevyrovnaný. Jeho duševní stav byl ve vězení zkoumán lékařem. Ten Šoupala vyzval, aby mu o sobě napsal zprávu,“ pokračuje Jindrová.

Vrah reagoval svérázně. Napsal příběh o tom, že už v roce 1922 plánoval v Mariánských Lázních atentát na krále Srbů, Chorvatů a Slovinců. Šetřením však bylo zjištěno, že si to Šoupal s největší pravděpodobností vymyslel. Stejně tak si vyfantazíroval příběh o doktoru Mandlovi, který prý měl v Jihlavě dělat pokusy na lidech. Šoupalovi zřejmě činilo potěšení, že se kvůli němu stále znovu musí zahajovat policejní šetření.

Vrah se také za mřížemi marně pokoušel zlehčit svůj čin verzí, že šlo jen o jakousi komedii a fingovaný atentát. Tvrdil, že chtěl na ministra z legrace vystřelit staniolovým nábojem, ale že mu někdo vyměnil pistoli.

Začal si říkat Ilja Pravda a angažoval se ve sporech lidí o byty

Z vězení se vrátil v roce 1943 do Německého Brodu. Po válce si změnil jméno. Říkal si Ilja Pravda a někdy i Ilja Dněprostroj.

„Dochoval se zajímavý dokument, že těsně po válce vyřizoval jako zástupce lidu stížnost občanů ohledně údajných machinací s byty. I se svou minulostí se takto veřejně angažoval,“ doplnila historička.

Později se přestěhoval do severních Čech, kde zemřel v roce 1959. Bylo mu šestapadesát let.

A jaký byl jeho brodský život předtím, než zamířil pistolí na ministra? Narodil se 11. března 1903. Jeho táta byl ševcem, který se později živil i jako dělník na stavbách. „Matka si přivydělávala doma opravováním punčoch z továrny Bratří Mahlerů,“ popsala Alena Jindrová.

Šoupalovi tehdy bydleli i s dalšími dvěma dětmi v domku se zahrádkou v brodském Kokoříně.

V Brodě měli komunisté za dob první republiky velký vliv

Dělnický Kokořín byl za první republiky nejvíce komunistickou čtvrtí ve městě. Žili zde funkcionáři i řadoví členové této partaje, která byla v Německém Brodě založena v roce 1921.

„Ještě týž rok se stal Německý Brod sídlem krajského vedení KSČ. Komunisté si ve dvacátých letech vystavěli ve městě Na Ostrově Dělnický dům, lidově zvaný Kronštadt, kde se konaly stranické schůze, sídlil zde krajský sekretariát strany,“ vysvětluje Alena Jindrová.

Komunistické myšlenky tehdy v Brodě šířil třeba redaktor Rudého práva Vratislav Šantroch. A to již během studií na gymnáziu. Dokázal přesvědčit některé další studenty. I ty z továrnických rodin. Třeba Gertrudu Stiassnou, jež se později stala známou v politice jako Gertruda Sekaninová Čakrtová. Pocházela ze židovské továrnické rodiny a KSČ opustila po roce 1968.

Mezi mladými komunisty se v Brodě cítil dobře i Šoupal. Vystudoval v rodném městě obchodní školu a později si našel místo v pojišťovně. „Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků měl tedy zajištěné živobytí a slušně placené místo,“ poznamenává Jindrová.

Autor: