Sklář i filozof z Vysočiny. To byli předkové amerického astronauta Blahy

  10:02
Na začátku listopadu uplynulo čtvrt století od chvíle, kdy se astronaut John Blaha vrátil s raketoplánem Columbia zpět na Zemi. Dodnes si jej váží i v Herálci, nacházejícím se mezi Humpolcem a Havlíčkovým Brodem. Až tam totiž sahají české kořeny tohoto Američana.

Z Herálce pocházel jeho děda Antonín Bláha. Ten vyrůstal v rodině, v níž bylo deset dětí. Přesněji pět dívek a pět chlapců. Zatímco děvčata se všechna dožila dospělého věku, u kluků to byli jen dva. A jedním z nich byl právě Antonín Bláha.

Narodil se v roce 1870 a žil v heráleckém domě číslo 97. Ten už ale dlouho neexistuje. „Na jeho místě se postavila prodejna, dnešní Coop,“ popsal Jiří Ulrich, starosta Herálce.

Antonínův starší bratr Jan byl učitelem v Herálci, Skorkově a nejdéle v Krasoňově. Tam se stal i panem řídícím. Antonín Bláha šel jinou životní cestou. Maloval na sklo. Pracoval ve sklárně v Úsobí, pak na Šumavě a dokonce i v Rusku.

A jednoho dne neodolal nabídce, aby zamířil pracovat do sklárny v USA. Založil si rodinu, měl tři syny. Jeden z nich ale zemřel za druhé světové války na tuberkulózu. Dalším dvěma se povedla kariéra v americké armádě. Oba byli skvělí letci. A jeden z nich se stal otcem pozdějšího astronauta Johna Blahy.

Ve vesmíru strávil 161 dní

Po kořenech své rodiny na Vysočině před lety pátrala i jeho sestřenice z Texasu Paula Blahová. Navštívila Česko a při zjišťování informací jí pomohly tuzemské archivy i české velvyslanectví ve Washingtonu.

John Blaha, jenž ve vesmíru strávil více než 161 dní, se narodil v roce 1942 v San Antoniu v Texasu. Vystudoval letecké inženýrství a pilotní výcvik ukončil v roce 1967. Zúčastnil se války ve Vietnamu, kde uskutečnil 361 bojových letů. Později působil jako zkušební letec a instruktor v USA a Velké Británii.

Členem skupiny kosmonautů NASA se stal v lednu roku 1980. Absolvoval výcvik pilota raketoplánu. V letech 1989 - 1997 se pětkrát vypravil do vesmíru na palubě tří raketoplánů - Discovery, Atlantis a Columbia. Stal se jedním z nejzkušenějších, zastával i pozici velitele. Poprvé vyrazil třináctého března 1989. A naposledy se vrátil 22. ledna 1997. Po přípravě v ruském Hvězdném městečku pracoval s tamními kolegy čtyři měsíce na vesmírné stanici Mir.

Z NASA odešel před jednadvaceti lety jako 212. kosmonaut světa a 123. v pořadí v rámci USA. Je po něm pojmenovaná jedna planetka objevená na Kleti.

Z NASA do země předků

Po konci své kariéry se opakovaně vydal do země svých předků. Starosta Jiří Ulrich dodnes vzpomíná, jak mu za nepříznivého počasí 28. října v roce 2001 osobně předal čestné občanství Herálce.

Během návštěvy obce, z níž na začátku minulého století odešel jeho dědeček do USA, si tehdy prohlédl místní kostel a výstavu s tematikou dobývání kosmu. Tam se ujal role učitele astronomie a místním vysvětloval vše, co je zajímalo.

„Je to příjemný a společenský člověk. Zašli jsme i na zámeček, kde tehdy byla ještě škola. Myslím, že od té doby tady nebyl,“ zavzpomínal Ulrich. Blahu tehdy provázel v Herálci i český náhradní kosmonaut Oldřich Pelčák.

Do Herálce přijel astronaut i před dvaceti lety s manželkou Brendou. Tehdy, v roce 1998, se chtěl podívat na hřbitov, kde jsou pochovaní členové rodiny učitele Jana Bláhy, což byl bratr jeho dědečka.

Mimochodem, syn Jana Bláhy Inocenc Bláha byl známým sociologem, filozofem, básníkem a prozaikem. Tento rodák z Krasoňova zemřel v roce 1960 v Brně. A právě i do Krasoňova na Pelhřimovsku se tenkrát astronaut vypravil.

Autor: