Vjezd blokují zátarasy s ostnatým drátem a hlídají ho vojáci. Když k němu přijede civilista, chvíli trvá, než se prověří jeho doklady a dostane povolení k vjezdu. Jenže právě když se hlídka zdá zaneprázdněná, přijíždí velkou rychlostí vojenský džíp a snaží se zátarasem projet.
Zásah na bráně je však rychlý. Během pár minut leží posádka džípu „mrtvá“ na zemi. Řidiče vojáci jistí spoutaného až do chvíle, kdy si jej převezme policie. Mezitím pomáhají zraněným z vlastních řad.
Takto to vypadalo v areálu uherskobrodské Zbrojovky, který se stal součástí cvičení aktivní zálohy Armády České republiky nazvaného Hradba 2018. Místní částí Havřice se čas od času nesl zvuk střelby.
„Je to poměrně masivní cvičení, které se odehrává na několika místech v zemi. Tady cvičíme v reálném objektu, který je důležitý pro obranu státu,“ uvedl brigádní generál Jaromír Alan, který řídí Sekci plánování schopností ministerstva obrany.
Ze Zlínského kraje je 180 vojáků aktivní zálohy
Do jeho působnosti patří právě aktivní záloha. Ve Zlínském kraji má, přepočteno na počet obyvatel, nadprůměrné výsledky. Krajské vojenské velitelství (KVV) aktuálně eviduje 180 vojáků aktivní zálohy. Z nich asi 100 tvoří pěší rotu, do plného stavu jim schází 50 lidí. Dalších 80 vojáků spadá pod specializované jednotky různě po republice.
„Slouží třeba u mechanizovaných jednotek, vzdušných sil či v centru biologické ochrany nebo u tankistů,“ vysvětlil velitel pěší roty Roman Jílek.
Sám je příslušníkem zálohy už devět let, na začátku prý podlehl hecování kamaráda. „Právě teď čerpám dovolenou,“ usmál se.
Nutné to ale není, vojáci mají nárok na volno od zaměstnavatele a obvykle ho i bez problémů dostanou.
V době míru pomáhají třeba při přírodních katastrofách
Cvičení se ve Zlínském kraji účastnilo 82 vojáků aktivní zálohy, z toho 20 úplných nováčků. A statistiky nabízejí i další zajímavé informace: například polovina pěší roty jsou lidé mladší 38 let, 17 procent vojáků aktivní zálohy v kraji slouží déle než deset let a 24 procent místních vojáků má vysokoškolské vzdělání.
„Jsou to právníci, učitelé, architekti,“ naznačil velitel KVV ve Zlíně Petr Potyka.
Neznamená to ale automaticky, že zaujmou velitelské posty. Naopak.
„Často o to ani nestojí. Na Ostravsku máme třeba havíře, který je velitelem, a starosta jeho obce jeho nejposlednější podřízený,“ doplnil Alan.
Situace v areálu Zbrojovky se mezitím vrací do normálu. Pro vojáky ale cvičení pokračuje, další útok může přijít kdykoliv. Nehlídají jen bránu, ale přibližně třetinu celého areálu.
Tak by to bylo i v případě skutečného nasazení. Vojáci aktivní zálohy by především bránili důležité objekty. I v době míru ale mají své opodstatnění, povolaní mohou být například při přírodních katastrofách.
Chtějí pět tisíc „záložáků“
Cvičení se účastní i profesionální vojáci, kteří rozehrávají akce, radí a dohlížejí na rozhodnutí a reakce kolegů z aktivní zálohy. Třeba u zmíněného zásahu u brány plnili funkci narušitelů. Na „záložáky“ se ale nedívají s despektem.
„Jsou to pro nás kolegové, plnohodnotní vojáci a lidé, kteří mají zájem bránit republiku a prokázat své vlastenectví touto formou,“ konstatuje Alan.
Rivalita mezi nimi a profesionálními vojáky není. „I tady na cvičení konstatují, že takové nasazení a entuziasmus, jaké mají aktivní zálohy, se u profesionálních vojáků vždy nevidí,“ uvedl Alan.
Aktivní zálohu armáda systematicky buduje od roku 2003 a celkem chce získat pět tisíc vojáků do roku 2025. Je téměř na polovině. Jen za poslední rok a půl se počet zvýšil o 800 na současných 2444 vojáků.
Úvodním tříměsíčním výcvikem neprojde třetina zájemců
Princip je jednoduchý. Zájemce, který je starší 18 let, kontaktuje krajské vojenské velitelství nebo některé z rekrutačních míst, kterých je po republice několik. Nejbližší je v tuto chvíli v Brně a Olomouci, vzniknout ale má i ve Zlíně.
„Absolvuje lékařskou prohlídku, včetně psychologických vyšetření,“ popsal Potyka.
Bývalí vojáci a ti, kteří mají za sebou základní vojenskou službu, mohou nastoupit rovnou. Civilisty bez zkušeností s armádou čeká úvodní vojenský výcvik ve Vyškově. Je tříměsíční, dá se ale rozdělit na 2 krát 6 týdnů. Část zájemců neprojde, odhadem do 30 procent.
Zavedením aktivních záloh do struktur armády se podle zastánců tohoto modelu znovu obnovilo propojení s veřejností, které skončilo se zrušením základní vojenské služby. I hodně diskutované obnovení branné výchovy ve školách by armádní velitelé uvítali. Ne však v takové podobě, jakou znají rodiče současných školáků.
„Smysl by měla výchova k vlastenectví. Podstatné je naučit děti i to, jak reagovat v krizových situacích, jak nebýt lhostejní a všímat si okolí,“ vysvětlil Alan.
