Rakety si z trubek a šroubků stavěla už od tří let. „Ve škole mě bavila matematika a fyzika. Definitivně se vše zlomilo, když jsem viděla reportáž o výbuchu rakety Ariane 501 (v roce 1996, pozn. red.),“ vypráví Wyenová.
Nadchlo ji jméno rakety, ale také emotivní rozhovory s konstruktéry a týmem, který za vývojem letounu stál. „Od té chvíle jsem měla jasno, že se chci podílet na výrobě vesmírné techniky, jejíž starty budou úspěšné, tedy bez výbuchů,“ usmívá se třiatřicetiletá Němka.
V týmu třinácti vývojářů, ve kterém nyní působí, je jedinou ženou. „Popravdě, ráda bych tu měla víc kolegyň, protože věřím, že namíchané týmy pracují kvalitněji a jsou úspěšnější,“ svěřuje se.
Před její skupinou nyní stojí velká výzva. Pokud evropská vesmírná skupina ESA na konci měsíce schválí projekt, poletí jejich satelit na 780 metrů velký asteroid Didymos. Ten je poměrně blízko Zemi a svou dráhou k ní směřuje.
„Naše družice HERA by na tělese měla přistát, sesbírat vzorky, pořídit snímky. Budou sloužit k výzkumným účelům. Druhou částí mise pak bude i studium možnosti, jak dráhu letu asteroidu odklonit. Abychom věděli, jak se zachovat v případě, že bude hrozit srážka vesmírného tělesa se Zemí,“ nastiňuje plánovanou misi Wyenová.
Kromě brněnské firmy se chtějí na vesmírném průzkumu podílet také jejich kolegové z pražské společnosti Space System Czech. Paralelně s evropskou misí bude asteroid zkoumat i americká NASA
„Žádný scénář jako ve filmu Armageddon opravdu nehrozí, ale chceme se na takovou situaci připravit,“ vysvětluje vesmírná inženýrka.
V Brně působí asi rok, tedy stejně dlouho jako dceřiná společnost německé OHB. Ještě před třemi lety však pomýšlela na vzdálenější cílovou stanici – tu vesmírnou.
Fyzické testy zvládla, těmi psychologickými neprošla
V Německu se totiž soukromá firma rozhodla, že do čistě mužské záležitosti, jakou lety do vesmíru jsou, zapojí i ženy. „Mužů tam z Německa letělo asi deset, ale ani jedna žena. Vypsali tedy konkurz na první německou astronautku. Tak jsem se do něj přihlásila, stejně jako 400 dalších žen,“ popisuje.
Zúčastnila se pohovorů i fyzických testů. „Byly to obdobné zkoušky, kterými procházejí piloti. Vybrali devadesát žen, já byla mezi nimi,“ líčí Wyenová.
Další kolo se konalo v Hamburku, kam Wyenová dorazila na osmihodinový test poznávacích schopností. Ženy musely projít zkouškou z prostorové představivosti, paměti, reakčních schopností, ale také z angličtiny, matematiky a fyziky. „Bylo to dost náročné, chtěli po nás třeba zapamatovat si dvacet čísel v řadě a vyjmenovat je pozpátku,“ dává příklad.
O pár týdnů později si nejlepších třicet žen vyzkoušelo práci v týmu, Wyenová podstoupila také psychologické testy. „Bohužel to neklaplo. Skončila jsem někde mezi třicátou a sedmou příčkou,“ komentuje nepříznivý výsledek.
Přesto nezahořkla a dodnes ráda z terasy svého německého domu s manželem sleduje noční oblohu. „Stačí se dívat pár minut a uvidíte problikávat vesmírné družice. Odrážejí sluneční svit,“ doporučuje.
Zájemci o vesmírnou tematiku se s ní mohli potkat v úterý na brněnské hvězdárně na Kraví hoře. Celý týden se tam a zároveň i v Praze koná konference Czech Space Week, kde se představují kosmické firmy a vědecké týmy z celé republiky. Program se skládá z přednášek, networkingových akcí i koncertů a filmových projekcí.
