Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Navrhl podobu kostela s rytířem v Jablonci, architekt zemřel před 60 lety

  16:22
Dal tvář hornímu centru Jablonce nad Nisou. Návrat do její původní podoby s replika sochy rytíře Rüdigera pak vyvolává emoce i po bezmála devadesáti letech. Architekt Josef Zasche zemřel před šedesáti lety, 11. listopadu 1957.

Socha rytíře, který byl součástí Metznerovy kašny v Jablonci, vznikla v roce 1904. | foto: repro město Jablonec

Stalo se tak uprostřed poválečného Německa. Autor řady staveb včetně pro Jablonec téměř ikonického kostela Nejsvětějšího srdce Páně skončil vyhnaný daleko od domova, kde na jeho jméno pomalu sedal prach.

„Patřil k mimořádným osobnostem na naší umělecké scéně první poloviny minulého století,“ prohlásil historik architektury Zdeněk Lukeš.

Unikátní byl už secesní kostel

Zasche se narodil v Jablonci 9. listopadu 1871. Když mu bylo třicet, vznikla jeho první významná stavba: starokatolický kostel Povýšení svatého Kříže na náměstí Boženy Němcové v rodném Jablonci.

Církevních staveb v secesním stylu je přitom velmi málo – secese byla především světským stylem. „Právě jablonecký chrám patří k nejkrásnějším a tvoří se skupinou sousedních domů – fary a vil – jedinečný architektonický a urbanistický soubor,“ prohlásil Lukeš.

Za dob rakousko-uherské monarchie vytvořil Zasche dvě výstavné vily v dnešní Korejské ulici. Roku 1906 to byl dům pro obchodníka Eduarda Dresslera. O pět let později pak novoklasicistní vila pro významného jabloneckého advokáta Josefa Giebische na rozlehlém pozemku na rohu ulic Korejská a Opletalova.

Projektování kostela zabralo třicet let

Snad vůbec nejzásadnější prací, kterou se Zasche v Jablonci zabýval, byla stavba nového římskokatolického kostela.

Jeho projektování mu zabralo stěží uvěřitelné tři desítky let – zdržela jej první světová válka i spory o peníze na výstavbu – a vytvořil několik různých projektů.

Od prvního, secesního z roku 1898, byla k definitivnímu funkcionalistickému návrhu z roku 1930 dlouhá cesta. Součástí návrhu byly také úpravy prostoru dnešního Horního náměstí.

„Vedle kostela Nejsvětějšího srdce Páně vznikla parková plocha s kašnou od sochaře Franze Metznera, odstraněná po druhé světové válce, kamenný taras měl být zakončen takzvaným schodišťovým domem, který se nerealizoval,“ zmínil historik Jan Strnad.

Architektovi zničili osobní archiv

Není to tak dávno, co se objevily v Jablonci úvahy o případném návratu repliky kašny se sochou bájného rytíře Rüdigera. Vznikla dokonce petice, podle jejíž autorů bylo dílo německého sochaře Franze Metznera symbolem germánského nacionalismu a mohlo by znovu připomínat temné stránky minulosti města. Navázalo se tehdy v podstatě na poválečnou historii, kdy byla socha v květnu roku 1945 českými vlastenci stržena.

Konec Zascheho života v Československu byl smutný. Ačkoli byl sociální demokrat a během války byl již v penzi, měl být po jejím skončení odsunut do Německa.

Proti tomu protestovali mnozí významní čeští umělci, nebylo to však nic platné. Zničen byl i architektův unikátní osobní archiv. Až do své smrti žil pak Josef Zasche v městečku Schackensleben u Magdeburgu. Jeho rodná chalupa dodnes stojí v jablonecké Křížové ulici.