Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavba Vilsnické spojky v Děčíně odkrývá cenné archeologické nálezy

  11:06
Stavba Vilsnické spojky v Děčíně nepřináší jen komplikace řidičům, ale i nečekané a cenné objevy, které stavební stroje odkryjí. Od spousty staré munice z druhé světové války přes obří nádrže až po zajímavé nálezy archeologů.

Odborníci v odkrytých prohlubních objevili i několik drobných zlomků keramických nádob. | foto: Aleš Káčerik

„V blízkosti mimoúrovňové křižovatky na místě bývalé benzinové stanice byly zakopané nádrže s ropnými látkami. V současné době se vyhodnocují,“ přibližuje jeden z nálezů Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, které je investorem stavby (o stavbě Vilsnické spojky zde).

Největší překvapení ale čekalo pod ulicí Práce archeology, kteří odkryli pozůstatky osídlení z doby mladšího zemědělského pravěku.

„Je to zřejmě největší objev, i když podle starších nálezů, které jsme tu učinili už na jaře tohoto roku, byl tak trochu očekávaný. Podařilo se nám zachytit pozůstatky osídlení z doby mladšího zemědělského pravěku,“ popisuje Aleš Káčerik, archeolog a ředitel společnosti Archeo Sever.

Fotogalerie

„Na několika metrech čtverečních se dochovaly mělké jámy zahloubené do místního jemného písku, které tehdejší obyvatelé zaplnili svými odpadky,“ dodává Káčerik.

Odborníci na historii v odkrytých prohlubních objevili několik drobných zlomků keramických nádob či hliněných omítek ze stěn domů, takzvaných mazanic.

„Kromě toho jsme po ukončení výzkumu odebrali část hlíny z výplní těchto odpadních jam. Tušili jsme, že budou obsahovat množství okem málo postřehnutelných úlomků spálených uhlíků dřev a dalších mikroskopických zbytků rostlin či jejich semen,“ upozorňuje Káčerik.

Nádoby ze starší doby železné

Po prozkoumání fragmentů nádob, jejich tvarů a výzdoby pak mohli archeologové prohlásit, že pocházejí z období starší doby železné, tedy zhruba z 8. až 5. století před naším letopočtem. 

A proplavením vzorků hlín ze zkoumaných objektů a následnou analýzou pod mikroskopem se jim také podařilo zhruba 650 miniaturních zbytků rostlin určit podle botanického klíče.

„Máme teď díky tomu daleko více poznatků jak k vegetaci, která rostla na pravěkém sídlišti a v jeho okolí, tak i k druhům pěstovaných rostlin, které byly součástí obživy pravěkých lidí. Kromě luštěnin jako brukev, vikev či čočka, v dnešní době spíše méně konzumovaných, se tehdejší obyvatelé živili i prosem nebo pšenicí,“ líčí Káčerik.

Velmi dobře známými a využívanými pak byly podle něj už tehdy i bylinky, třeba máta, kopřiva či přeslička při problémech močových cest nebo vlaštovičník jako prostředek k léčbě a odstraňování kožních problémů, například bradavic.

„V nejbližší době očekáváme další výsledky analýz uhlíků z výplní odpadních jam. Po jejich vyhodnocení budeme vědět více i o tehdejších druzích stromů či keřů, které mohly být zdrojem dalšího využití buď jako topiva, či jako suroviny pro výrobu kuchyňského nádobí nebo náčiní pro další řemeslné opracování,“ podotýká archeolog.