Místo i okolnosti nálezu z konce září archeologové tají kvůli pokračujícím průzkumům lokality.

„Jedná se o mimořádný nález, ve východních Čechách vůbec první svého druhu a ani podobné nálezy na Moravě nebo v jižních Čechách se nemohou chlubit srovnatelnou výzdobou nebo velikostí. Nádoba je před konzervací 60 centimetrů vysoká a 56 centimetrů široká,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Náhodný nálezce hned při objevu kontaktoval archeology, kteří bronzovou nádobu ze země vyzvedli.

„První ohledání místa zatím nepřineslo žádnou indicii, která by osvětlila okolnosti uložení nádoby. Další dohledávky ale budou pokračovat,“ řekl Libánek.

Archeologové nádobu datují do doby od sklonku pozdní doby bronzové do starší doby železné (halštatské). Na Pardubicku tehdy žil lid slezskoplatěnické kultury.

„Bronzové vědro vyniká nádhernou tepanou výzdobou s motivy slunečních kotoučů tažených labutěmi. Tato symbolika se v pravěkém vývoji objevuje především v období popelnicových polí,“ řekl archeolog Východočeského muzea Jan Jílek.

„Podle dosavadních zjištění byl předmět záměrně uložený samostatně. Z jakého důvodu byla nádoba umístěna do země, bude předmětem dalšího bádání,“ uvedl. Dodal, že ve starověkém Řecku podobné nádoby sloužily na mísení vody s vínem.