„S trochou nadsázky se dá říci, že nějakou archeologickou situaci zde najdeme při každém kopnutí do země, ať je to stavba vodovodu, domu či silnice,“ konstatoval archeolog Muzea Cheb Michal Beránek.
„Za poslední dva roky jsme z archeologického hlediska pátrali po minulosti i v samotném městě Cheb. Například v Provaznické ulici, ve dvorních traktech Dlouhé ulice či přímo na náměstí Krále Jiřího. Objevili jsme barokní kanalizaci, historické dláždění, odpadní jímky. Ty jsou pro archeology zlatým dolem,“ vypočítal.
Díky archeologickému zkoumání tak dnes například víme, že rozlehlé dvorní trakty historického Chebu v minulosti vypadaly úplně jinak než dnes. „Změť dvorků, dvorečků, kůlniček, zídek a přístaveb připomínala trochu tajemná Stínadla Rychlých šípů. Tahle živelná výstavba trvající přes 600 let přestala existovat na přelomu 50. a 60. let minulého století, kdy se zde masivně bouralo a vznikla rozlehlá prostranství,“ vysvětlil Beránek.
Hrobka ve Skalné ukrývala mumii
Zajímavé novinky archeologové hlásí i z nedávného průzkumu kostela sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří. „Samotná stavba má složitý historický vývoj, který nyní postupně odhalujeme. Původně byl kostel románský, pak byl goticky dostavěn. V baroku došlo k celkové přestavbě a ke změně tradiční orientace sakrální stavby,“ řekl archeolog a dodal, že uvnitř odborníci objevili také několik vrstev historického dláždění.
Tehdejší řemeslníci prostě jen na starou dlažbu položili novou. Díky tomu je dnes možné na vlastní oči vidět, jak vypadala podlaha kostela v dobách dávno minulých. Ve středověkých vrstvách navíc archeologové našli řadu mincí z přelomu 13. a 14. století. Unikátní informace se objevily i při archeologickém průzkumu neogotické hrobky významného rodu ze Skalné.
„Hrobku na tamním hřbitově nechala vystavět rodina Hendrichových, kterým v letech 1887 zemřel sedmiletý syn Ernst údajně na spálu. Původně byla určena právě jemu, později ale sloužila i širšímu příbuzenstvu. Po 2. světové válce však došlo k násilnému otevření všech rakví, zřejmě krumpáčem, a vyházení ostatků. Lebky zřejmě sloužily vandalům jako trofeje,“ konstatoval archeolog nad fotografiemi, zachycujícími původní stav hrobky.
Výzkum před rekonstrukcí však odhalil, že hrobka ukrývá i unikát. Mumii, která řádění vandalů jako zázrakem přečkala.
„Jedná se o přirozeně mumifikované dětské tělo. Po dohodě s lékaři chebské nemocnice jsme mumii prozkoumali na počítačové tomografii. Díky tomu máme podrobnou představu o stavu vnitřních orgánů, kostí i celého těla. Zjistili jsme, že je to skutečně chlapec, slabšího vzrůstu, odpovídající spíše věku šesti let. Okolo úst jsou i dnes znatelné drobné puchýřky, takže je pravděpodobné, že je to skutečně Ernst a že skutečně zemřel na spálu,“ odvodil Beránek.
Archeologové prozkoumali i samotnou dvoupatrovou hrobku. Tehdejší stavitel umístil do podlahy v patře velké skleněné okno, takže shora bylo na rakve ve sklepení dobře vidět.
„Spolupracujeme s obcí Podhradí, která sanuje část rozsáhlého hradozámeckého areálu. Tady jsme objevili jedny z nejstarších částí hospodářských staveb, pravděpodobně renesanční. Pomáháme při obnově zámku v Kopaninách, při rekonstrukci ašské Šaldovy ulice jsme zkoumali historickou dlažbu,“ doplnil Beránek.
