Na trase budoucí D11 našli archeologové pravěké nástroje i kostry krav

  11:50
Podél silnice první třídy mezi Hradcem Králové a Jaroměří, kudy v budoucnu povede dálnice D11, jsou roztroušeny desítky bílých stanů. Slouží archeologům, kteří pod nimi mohou pracovat, i když je nepříznivé počasí.

Stany mají rozměry 8 krát 20 metrů. Jeden stojí i na poli nedaleko vesničky Trotina uprostřed místa plného děr nejrůznějších tvarů a hloubek.

„V létě jsme pracovali i v sobotu. Dělalo se deset i dvanáct hodin denně. Teď děláme od světla do světla pět dní v týdnu. Stan postavíme nad místem s nálezy a můžeme pracovat skoro v jakémkoliv počasí. Stany máme bílé, abychom měli dostatek světla,“ vysvětluje jeden z vedoucích průzkumu Radomír Tichý z Univerzity Hradec Králové.

Většinu zimy zatím archeologové bojují na úrodných polabských polích s blátem. S odklízením zeminy pomáhá na dvacetikilometrovém úseku 300 najatých dělníků. Od odborných pracovníků je odlišuje barva reflexní vesty. Dělníci mají oranžové, odborníci žlutozelené.

„Dvacetikilometrový úsek máme rozdělen na patnáct částí. Teď stojíme v místě, kde je výskyt nálezů extrémní. Jenom odtud jsme dosud odvezli tři sta beden nálezů,“ říká vedoucí hradecké katedry archeologie Radomír Tichý, když se rozhlíží po desítky metrů širokém pásu pole s odkrytou horní vrstvou zeminy.

Po stovkách metrů jsou rozmístěny základny archeologů - hrubým štěrkem zpevněná parkoviště, na nich kontejner na nářadí, toaleta a obytná buňka jako zázemí. Tam se krátkodobě ukládají nálezy a dokumentace, případně se mění na šatnu, provizorní jídelnu či na úkryt před počasím.

Zmrzlou půdu rozbíjejí cepíny

„Stavby spěchají. Jako se celoročně staví, i na průzkumy se často spěchá, a tak se dělají celý rok. Práce však může zastavit třeba velký a delší mráz. Pokud země začne zamrzat, musíme krustu rozbíjet cepíny. Pokud mrzne dlouho, nedá se dělat. Bylo by to těžké a kdybychom použili víc síly, hrozilo by poškození nálezů,“ připomíná Tichý.

Dvacetikilometrový pás země dosud vydal tisíce nálezů, nejstarší jsou z doby 5 500 let před naším letopočtem. 

„Nálezy začínají obdobím zemědělského pravěku. Starší období je skryto hlouběji, než zasáhne stavba, tam nekopeme. Jsou místa, kde se nálezy překrývají, jak se tam v různých etapách střídala osídlení. Domy a hroby nacházíme z pozdní doby kamenné, ze starší doby bronzové, ale zajímavé nálezy máme i z raného novověku,“ říká hradecký archeolog.

Nejvíc se nacházejí keramické zlomky a také pravěké pazourkové nástroje - nože, škrabky, kamenné broušené sekery z mladší doby kamenné nebo sekeromlaty. „Ty sloužily k boji,“ podotýká Tichý.

Archeologové našli pod budoucí dálnicí D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří...
Archeologové našli pod budoucí dálnicí D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří...

Trasa budoucí dálnice protíná historické cesty, ty se z Hradce Králové rozbíhaly paprskovitě do celé země.

„Cesty jsou z 18. a 19. století. Třeba císařskou silnici na Jičín jsme dosud příliš nezkoumali. Často po ní pochodovaly tisícové armády. Nacházíme polní ohniště, kolem něhož vojáci vykopali kruhový žlab, aby si měli kam sednout. Našli jsme i hrobové jámy. Ty ukazují na drobnější šarvátky,“ říká Tichý.

Stovky projektilů z 18. a 19. století

Historici se dozvídají podrobnosti o tehdejších armádách. „Objevili jsme pohřbené kostry krav, jejichž maso sloužilo k jídlu. Představme si velkou armádu, tam se to maso počítalo na celé krávy. Zbytky z hygienických důvodů zahrabali,“ pokračuje. 

Místa vojenských šarvátek odhalil už detektorový průzkum. „Našli jsme stovky projektilů z 18. a 19. století. Velké množství bylo tady u Trotiny, ustupovala tudy rakouská armáda od Chlumu a muselo dojít ke střetům,“ popisuje Radomír Tichý. 

Jedno z nejbohatších míst na nálezy je u Trotiny poblíž Smiřic.

Jedno z nejbohatších míst na nálezy je u Trotiny poblíž Smiřic.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Nálezy odborníci zdokumentují a na podrobný průzkum je posílají do laboratoří. Jedna je na hradecké univerzitě, druhá ve Správčicích. Zpracování nálezů prý bude trvat ještě dva roky. Počítají se na papírové krabice od banánů, do nichž se ukládají. 

„Je to univerzální archeologická jednotka. Má velikost akorát, díry na uchopení, větrá, je vhodná na manipulaci,“ usmívá se Tichý.

Práce se do konce března nestihnou

Archeologové zatím nemuseli čelit amatérským hledačům. Překvapivě jim však problémy dělali pejskaři. 

„U Jaroměře používali při venčení psů k aportování kolíky, které označovaly místa nálezů. To nám dost komplikovalo práci. Také se stalo, že ostraha vykázala z průzkumných ploch motorkáře na terénních strojích, kterým přišlo zajímavé zajezdit si na té odkryté ploše,“ vzpomíná Radomír Tichý.

Teď už před sebou má poslední měsíce prací. „Na většině úseků máme termín do konce března. Na jednom jsme kvůli enormnímu množství nálezů požádali o posunutí,“ říká archeolog, který očekává, že další nálezy země mezi Hradcem Králové a Jaroměří ještě vydá. „Nějakou perlu můžeme objevit třeba s posledním kopnutím do země. Také nemůžeme vyloučit, že vzácnost nálezu se ukáže až v laboratoři,“ podotkl Tichý.