Problémem je například slib o možné stavbě obloukové pece. Ta by mohla být podle Sanjeeva Gupty, majitele společnosti Liberty, jednou z velkých investic možného nového vlastníka huti.
„Tento podnik má třetí vysokou pec, která není v provozu, jeho kapacita není využívána celá. My bychom rádi prověřili možnost mít místo třetí vysoké pece novou obloukovou pec,“ řekl Gupta minulý týden v rozhovoru pro MF DNES.
Už v té době čelil výhradám odborů, že plánovaná investice 150 milionů eur v průběhu pěti let nepovede k modernizaci huti. A stavbu obloukové pece uvedl jako možnou investici nad zmiňovanou částku.
Jenomže na stavbu obloukové pece nemá společnost ArcelorMittal potřebnou energetickou kapacitu. Zjednodušeně řečeno, v areálu hutě není dostatek elektrického proudu.
„Stavba obloukové pece je v současné situaci nereálná,“ říká Alena Sobolová, předsedkyně Odborové organizace Ostravská huť. „My nejsme primárně proti obloukové peci, ale třeba kyslíkový konvertor by byl z hlediska výroby podle našeho názoru lepší. Na provoz obloukové pece není v huti dostatek proudu.“
V nejbližších letech nereálné
A nedostatek elektřiny není jediným problémem případné obloukové pece. „V případě obloukové pece by šlo o úplné překopání v současnosti využívané technologie, konvertor by lépe využíval to, co už v huti je,“ vysvětlil další odborář Petr Slanina.
O nedostatku energie v huti Sanjeev Gupta podle svých slov ví. „První volba je v tomto případě navýšení kapacity energetiky, druhou variantou pak je přivedení elektřiny zvenčí,“ řekl v rozhovoru.
Obě varianty jsou ale v dosahu několika nejbližších let výrazně nereálné. Například navýšení kapacity elektrárny, ale i stavbě samotné obloukové pece ve společnosti ArcelorMittal Ostrava brání současný stav životního prostředí v Ostravě.
„Výstavba tak významného nového zdroje znečišťování ovzduší na území s oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší by znamenala pro společnost provést kompenzační opatření, například odstavení jiných zdrojů, a to v takové míře, která bude garantovat stejnou nebo lepší kvalitu ovzduší na daném území,“ uvedl Jan Filgas, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu.
A během na dlouhou trať je i případná snaha o přivedení elektřiny do hutě zvenčí. Stavba vedení vysokého napětí je záležitostí na minimálně deset let.
„Nemůžeme hovořit o konkrétních případech, ale obecně se dá říci, že doba výstavby vedení z pohledu provozovatele přenosové soustavy trvá přibližně deset až dvanáct let, a to v závislosti na délce povolovacích procesů,“ odpověděla na dotaz, jak dlouho stavba vedení vysokého napětí v průměru trvá, Hana Klímová, mluvčí společnosti ČEPS, která v České republice provozuje sítě vysokého napětí.
Odboráři z prodávaných hutí na svou stranu získali dalšího spojence. Na Evropskou komisi se už obrátil i valonský ministr hospodářství s tím, že se mu nezdá výběr společnosti Liberty coby nejlepšího zájemce o koupi ocelárny v belgickém Lutychu.
