„Tady vidíme, co obstojí v čase. Dobrá kniha se dlouho neohřeje,“ říká antikvář.
„Když jsem to tady uviděl poprvé, hned to na mě zapůsobilo. Měl jsem pocit, že by to sem patřilo. Líbilo se mi i místo, klidné historické centrum k antikvariátu pasuje,“ rozhlíží se po klenutých stropech spolumajitel „kulantní společnosti“ Antikvariátu Na Rynku Hynek Kaněra.
V první polovině 19. století žil v bytě nad obchodem dramatik a spisovatel Václav Kliment Klicpera.
„Po léta se tu střídali obchodníci, jeden z nich dokonce inspiroval hradeckého rodáka Ignáta Herrmanna k románu U Snědeného krámu. Nám se zatím daří dobře, vždyť od roku 1992 jsme jediní, kteří na Malém náměstí zůstali,“ uvádí Kaněra.
Police s knihami končí ve výšce čtyř metrů tam, kde se začíná klenout strop. I na šikmých klenbách jsou plakáty či reprodukce Modiglianiho, Van Gogha či Klimta. Hned vedle je na plakátu Jimmy Hendrix a pod ním The Beatles na přechodu u Abbey Road.
Kromě knih, časopisů či pohlednic prodávají v antikvariátu také hudební nosiče. Na gramofonu se otáčí deska s Mozartovou kantátou Davide Penitente.
Dokonce byly někdy i fronty
„Pouštíme to, co máme rádi a co prodáváme, někdy i méně známé věci. Zákazník se třeba zeptá, co to je, a začne se zajímat. Snažíme se vycházet vstříc fajnšmekrům. Hudbu prodáváme od samotného začátku. Původně jsme měli jen vinyl, v roce 1992 u nás cédéčka nikdo moc neprodával. Prodej vinylových desek posledních pět let stoupá, teď jich prodáváme dvakrát víc než cédéček,“ pokračuje antikvář.
Antikvariát Na Rynku otevřeli Hynek Kaněra a Petr Huňáček před 26 lety. V logu mají profil Sherlocka Holmese s dýmkou.
„Připadalo mi, že se k nám hodí. Lidé k nám také chodí pátrat po nejrůznějších pramenech,“ vysvětluje vyučený knihkupec, který ještě před listopadem 1989 začínal ve státním antikvariátu v nedalekém podloubí.
„Naše začátky byly dobré, bylo to něco nového, hned se projevil zájem. Dokonce byly někdy i fronty a zpočátku jsme měli i štěstí na velice pěkné výkupy,“ líčí počátky podniku muž s bradkou a delšími vlasy. Padesát by mu tipoval jen málokdo, jako by díky knihám stárl pomaleji. Jejich počet odhaduje na necelých 20 tisíc.
„Že se konkrétní titul prodává u nás, je určitý ukazatel, co přetrvává a o co je zájem. Trvalý zájem je i o některé dobře napsané thrillery a severské a americké detektivky,“ říká Kaněra.
Podle něj patří mezi bestsellery knihy od Márqueze, Waltariho, Kafky, Remarqua, Exupéryho nebo Jana Wericha.
„Třeba Fimfárum se tu nikdy dlouho neohřeje. Někteří autoři se točí rychle a konkrétních titulů prodáváme i po dlouhých letech od vydání desítky ročně. Dalším specifickým artiklem jsou odborné publikace, třeba příručky starých řemesel, sklářství, kovářství nebo tesařství,“ pokračuje antikvář.
Z malé kanceláře je vidět do prodejny, několikrát nás přeruší zákazníci. Buď kupují, nebo nabízejí staré knihy k výkupu.
„Hodně si vybíráme. Někdo se chce knížek zbavit, ale nechce je přitom vyhodit. Jsou i lidé, kteří si myslí, že mají doma cennost, a jsou pak nemile překvapeni, ale stává se to i naopak. Pokud jde o větší knihovnu, jedeme se na ni podívat i do domácností, ale i předtím sondujeme, oč se jedná,“ říká Kaněra a přidává s úsměvem, že mu už kromě knih nabízeli kde co od mandolíny po vycpané ptáky.
Prvořadý je pro nás kamenný obchod
Starosvětská atmosféra Antikvariátu Na Rynku, kterou ocenili i Jaromír Nohavica, Karel Plíhal, kritik Jiří Černý či režisér J. A. Pitínský, společníkům nebrání prodávat přes e-shop, s čímž začali už před deseti lety.
„Odhadl bych to na třetinu obratu. Prvořadý je pro nás ale kamenný obchod. Myslím, že lidem se líbí atmosféra. Někdy přijdou pro konkrétní věc, a nakonec si odnesou něco jiného. To u e-shopu nefunguje. Máme desítky stálých zákazníků. Někteří se tady staví ob den, jiní třeba jednou za rok, když přijedou do města. Chodí sem často sběratelé nebo studenti. Někoho prostě baví hledat, prohlížet regály. Někdy přijdou s nekonkrétní představou, a nakonec něco pro sebe najdou. Je to dobrodružnější než v knihkupectví, tam se chodí spíš pro konkrétní tituly,“ říká Kaněra.
Mozart dohrál a vážnou hudbu na vinylové desce střídá CD irské zpěvačky Imeldy May.
I antikvariát má svá roční období. „Na jaře je nabídka k výkupům největší, je to tím, jak lidé dělají pořádek. Na konci a začátku školního roku sem chodí studenti. Tašku učebnic prodají a další si ji zase odnesou. Prázdniny patří hodně turistům, přespolním. Září znamená šrumec s učebnicemi, je hrozně znát, když se studenti po prázdninách vrátí do škol. Pak se blíží Vánoce, to je jako jinde,“ zamýšlí se Hynek Kaněra.
Dopoledne Na Rynku je klidné, knihkupec se občas od povídání zvedne, najde žádanou knihu, případně poradí, nabídne něco podobného. Jak bere knihy do ruky a jak zasvěceně o nich se zákazníky mluví, je vidět, že literatura je jeho život.
„Měli jsme tady kancionály z 16. století, krásnou historickou knížku o porodnictví Babské umění, fantastický luxusní místopis o všech čínských kantonech s pergamenovou vazbou, tu si přes e-shop našli místní Číňani. Jedny z nejdražších byly patnáctisvazkové Ottovy Čechy,“ pátrá v paměti po nejdražších knihách.
Opět vyrušení - padesátiletý pán likviduje LP desky. „Mám jich tady krabici. Vyberte si, co se vám bude líbit. Zítra se stavím a dohodneme se,“ říká ve spěchu. Naopak jiní kupující často podlehnou hudební kulise a při melodiích irské zpěvačky pátrají v regálech.
Problémem je parkování
Antikvariát Na Rynku se stal pevným bodem Malého náměstí. „Když město náměstí před několika lety opravilo, bylo úplně mrtvé. Pak si místní vymohli lavičky, na rohu se objevila restaurační zahrádka, situace se zlepšila. Ožije to tady, jen když jsou velké akce - divadelní festivaly, Slavnosti královny Elišky. Takových podniků by si ale centrum zasloužilo víc. Všude jinde města pořádají pravidelné farmářské trhy, tady nic. Další problém je parkování. Tady se smí stát jen na rezidentské karty. Chtělo by to alespoň dvacet minut stání zdarma, aby si tady lidé mohli k nám zajet nebo si něco zařídit. Ceny je ale odrazují,“ připomíná k podmínkám nejen pro podnikání v centru Hradce Kaněra.
Antikvariáty jsou v Hradci Králové dva.
„Jsem rád, že tady nejsme sami. Když se třeba zákazníkovi nezdá cena, kterou mu nabízím, můžu mu navrhnout, ať to zkusí u konkurence, případně ať se k nám vrátí. Přijde mi to fér,“ říká Kaněra.
Menší výkupy trvají jen několik minut: Hynek Kaněra jde se zákazníkem k autu, bleskurychle knihy v krabici projede, několik si jich vybere a nabídne cenu.
„To jsou zkušenosti. Knihy kupuji a prodávám celý život. Pamatuji si, na co se stály každý čtvrtek za socialismu fronty, vím, co se prodá, nebo co by tady jen zabíralo místo,“ podotýká. Vychází přitom z toho, že provozuje svůj obchod na Malém náměstí už téměř tři desítky let.
Kniha teď podle něj čelí tlaku internetu: „Část mladých už to virtuální povrchno nebaví. Pozoruji to u studentů, už několik posledních let kupují ruské klasiky. Budoucnost knihy nevidím pesimisticky, vždycky se najdou lidé, kteří pátrají po něčem jiném, kteří nejdou s proudem a kteří podnikají dobrodružné výpravy do antikvariátu. Mají prostě rádi muziku a knížky. A ti tu budou vždycky,“ neskrývá optimismus Hynek Kaněra.
