Kritik squaterů obsadil střechu, bez povolení na ní postavil saunu

  10:32
Starosta Prahy 3 Alexander Bellu si postavil saunu na střeše domu bez povolení společenství vlastníků. Podle soudního znalce úpravy způsobily přetížení konstrukce. Kauza může narušit jednání o koalici v městské části.

Alexander Bellu (12.6.2018) | foto: Yan Renelt, MAFRA

Dlouhou dobu bojuje zatím stále ještě úřadující starosta Prahy 3 Alexander Bellu (ODS) proti nelegálnímu obsazování domů squatery. Kritika žižkovské Kliniky byla také jedním z výrazných předvolebních programových bodů ODS v Praze 3.

V domě na Žižkově, ve kterém bydlí, ale Bellu bez souhlasu ostatních vlastníků bytů zabral střechu. Před dvěma lety spolu s dalšími pěti vlastníky bytů v posledním patře domu střechu upravil, rozšířil na ní terasu a postavil malou saunu.

O povolení však nepožádal sdružení vlastníků jednotek (SVJ), kterému střecha jako společná část domu patří a které o jakýchkoliv úpravách musí společně rozhodovat. Některé zásahy navíc narušily izolaci celého domu.

„Jednoznačně je možné konstatovat, že proces realizace a její výsledek je vadný. Důsledkem je snížená životnost a zvýšené riziko zachování funkčnosti při provozu střechy,“ píše se ve znaleckém posudku, který si společenství vlastníků jednotek objednalo a který má MF DNES k dispozici.

Cena rekonstrukce každého střešního pláště, na kterém se vlastníci bytů pustili do nevhodných úprav, se může podle odhadu znaleckého posudku pohybovat okolo jednoho milionu korun.

Přetížená konstrukce

Podle soudního znalce a odborného asistenta ČVUT Marka Novotného, jehož kancelář posudek vypracovala, zapříčinily úpravy na střeše především přetížení konstrukcí. Například terasová prkna, na kterých stojí třísetkilová sauna, tlačí přímo na izolační vrstvu střechy.

„Z mého pohledu je to velmi negativní, protože každá stavební záležitost vyžaduje nějaké kompromisní projektové řešení, aby všichni věděli, oč běží. V tomto případě těch několik vlastníků udělalo takové úpravy, se kterými by SVJ souhlasit nemohlo,“ uvádí Novotný s tím, že souhlas SVJ je nezbytný. Kvůli narušení izolace a jejímu přetížení se navíc může stát, že střechou začne do domu zatékat.

Střecha sice patří všem vlastníkům bytových jednotek, přístup na ni ale mají jen majitelé bytů pod ní. „K bytům v posledním patře spadá jen asi třetina střechy ve výhradním užívání vlastníka bytu, který je pod ní. Pan Bellu to ale údajně pochopil jinak, obsadil střechu celou a souhlas většiny si nevyžádal,“ říká místopředsedkyně dotčeného SVJ Marie Klejchová s tím, že celá věc ještě stále není dořešená.

Téma pro koaliční vyjednávání

Problém s užíváním střechy domu současným starostou může zaznít i v povolebních vyjednáváních o koalici, která má následující čtyři roky vládnout městské části.

Vítězná Koalice pro Prahu 3, v níž jsou občanští demokraté spolu s KDU-ČSL a Svobodnými, už nabídla spolupráci TOP 09 a STAN, se kterými by v zastupitelstvu získala většinu. „Koalice s TOP 09 a STAN je pro nás nejpřijatelnější,“ uvedl Bellu. Lídr žižkovské TOP 09 Jiří Ptáček ovšem připouští, že problém starosty Bellu se sdružením vlastníků jednotek není nepodstatný.

„Nemám žádné konkrétnější informace, takže bych to nerad hodnotil. Pokud se ale ukáže, že je to pravda, mohla by to být velká nepříjemnost,“ uvedl Ptáček. Jednání o koalici podle něj budou ještě dlouhá. O spolupráci s TOP 09 a STAN mají totiž zájem také Zelení, kteří by do koalice chtěli přibrat i Piráty. Zelení ODS z opozičních řad po celé volební období kritizovali.

Starosta Bellu ale tvrdí, že nejde o takový problém, podle něj se již vše vyjasnilo. „Asi před rokem a čtvrt odhlasovalo shromáždění SVJ pronájem střechy, který já platím za cenu stejnou jako ostatní vlastníci bytů v horním patře domu,“ vysvětluje Bellu. „Do domu nezatéká a nic nenormálního se tam neděje,“ dodává.

Úpravy střechy podle něj souvisely s tím, že byl byt pod střechou dlouho neobydlený a plášť domu zanedbaný. „Já jsem byt koupil a tu střechu jsem poopravoval, protože tam byly ztrouchnivělé části a podobně,“ dodává starosta. Komplex domů přitom byl před necelými deseti lety opraven za 600 milionů korun a následně privatizován.